15.4.2024 | Svátek má Anastázie


VÝZKUM: Co lidé chtějí

21.3.2024

Vypadá to jako velký sebezpytující průzkum, který si nechaly udělat strany vládnoucí pětikoalice, která je rekordně nepopulární a ubývají jí voliči. Vládě aktuálně důvěřuje pouhých 17 procent lidí. Strany koalice ztratily oproti volebnímu výsledku na podzim roku 2021 zhruba 800 tisíc voličů. Ti přitom neutíkají přes červenou linii k opozičním stranám, protože nevidí proti vládním stranám alternativu. Klíčová otázka zní: Kde jsou? Jak přemýšlejí? Co se chystají dělat?

Odpověď dává unikátní průzkum agentury STEM vedené sociologem Martinem Buchtíkem. Nezadala si ho ale vláda, nýbrž skupina angažovaných podnikatelů sdružená ve Spolku pro obranu liberální demokracie. Nejvýraznějšími figurami jsou investoři Jan Barta a Dušan Šenkypl z Pale Fire Capital, kteří byli otevřenými sponzory prezidenta Petra Pavla a poté se finanční pomocí pokoušeli křísit ochablou sociální demokracii.

Dalo by se říct, že je to skupina, která je přesvědčená, že Andrej Babiš, Tomio Okamura a většina mimoparlamentních stran jsou riziko, jehož nástupu k moci chtějí svými finančními investicemi do politiky zabránit. Jan Barta už na podzim naznačoval, že vedle sociální demokracie se chystá pomoci i některým ze stran vládní koalice.

Průzkumem si tedy zjevně chtěl zmapovat terén a zároveň pomoci vládním stranám se v něm orientovat. Je to užitečné čtení. Vychází z něho důležité dělení nespokojených vládních voličů a základních trendů, co jim vadí a co chtějí.

Nespokojeno s vládou je podle průzkumu zhruba 11 procent společnosti, přičemž nespokojené voliče lze dále rozdělit do třech základních skupin: 410 tisíc lidí hodlá přes svůj kritický postoj dál volit některou z vládních stran, ale nevědí kterou. 250 tisíc lidí chce volit vládní strany, ale váhá nad účastí u voleb. Třetí skupina je nejkritičtější. Je v ní zhruba 220 tisíc lidí a vládu volit nechtějí. To ale neznamená, že jsou připraveni dát hlas opozičním stranám.

Jen třetí nejkritičtější část považuje vládu Petra Fialy za stejně špatnou nebo horší než tu minulou.

Průzkum ukazuje tři důležité trendy
Prvním je potvrzení rozdělení společnosti na vládní a opoziční tábor Česka A a Česka B, mezi nimiž vede téměř neprostupná červená linie, přes kterou voliči nechodí.

Žijeme v éře, kdy se nevolí pro, ale proti. Lidé dávají vládě hlas, aby zabránili nástupu Andreje Babiše, Tomia Okamury a jejich případných koaličních partnerů z řad neparlamentních stran. Babiš a Okamura jsou pro ně tvrdě nepřijatelní.

Odpor k šéfovi hnutí ANO má 95 procent zklamaných voličů vlády. Dokonce i v nejméně loajální skupině, která vládu jít volit nechce, je to 92 procent. Téměř totožné je skóre u Tomia Okamury. To je potvrzení síly dělení na Česko A a Česko B.

Z průzkumu také jasně vychází, co lidi zajímá
Je to životní úroveň a bezpečí. A pak to, aby tyto priority vláda nejen řešila, ale dokázala jim srozumitelně vysvětlovat, co, jak a proč dělá. Mezi nejvyššími prioritami je také kvalitní zdravotnictví, ceny potravin a energií, velikost státních dluhů a nějaká vize vývoje země do budoucna.

Naopak témata, která velmi často zaplňují veřejný prostor a média, vládní voliče příliš nezajímají. Řešení změn klimatu, v Evropě známé jako Green Deal, zařadilo mezi tři nejvyšší priority jen 16 procent lidí, starost o práva sexuálních menšin pouhých 7 procent, politika ve vztahu k Evropské unii, kam se dá zařadit i euro, je prioritou pro 18 procent lidí. Jen pro srovnání: nejvyšší priority z žebříčku mají 62 až 57 procent.

To signalizuje, že volič vládních stran je náročný. Ale zajímají ho témata, která přímo ovlivňují jeho životní úroveň a bezpečí. Třeba zahraniční politika, na níž si vláda tak zakládá a která v poslední době plní tolik veřejného prostoru a diskusí v médiích, mezi prioritami není. Dá se ale považovat za samozřejmou součást zajištění bezpečí.

Průzkum ukazuje, že ani náročné voliče vládních stran nezajímají intelektuální exhibice a signalizování, na kterou jsou někteří politici vládních stran v čele třeba s Markétou Pekarovou Adamovou nebo Vítem Rakušanem experti. Zajímá je hájení jejich konkrétních zájmů. A těmi je prosperita a bezpečí.

Takže politici, kteří plýtvají energii na euru, obraně tichého vína před zdaněním, legalizaci drog nebo svazcích homosexuálů, střílejí mimo terč. Asi právě proto jsou zrovna jejich strany na hraně vstupu do Sněmovny.

Z průzkumu se dá říct, že pokud by zítra byly volby, výsledek vládní koalice bude vypadat úplně jinak, než v této chvíli výzkumníci signalizují. I ti, kdo jsou vládou opravdu zklamaní, zavřou oči a půjdou jí hodit hlas proto, aby zabránili návratu Andreje Babiše k moci.

Pokud se nestane něco mimořádného, čeká nás opět kampaň antiBabiš a z druhé strany kampaň antiFiala. To jediné funguje. Volíme proti. Nemáme pro koho.

Průzkum je velmi nebezpečný v jedné věci. Vláda si z něho může vzít závěr, že nemá alternativu. Že se nemusí snažit už nic dělat a že jí všechno projde. Včetně nebezpečných zásahů do ekonomiky, státního kapitalismu a zvyšování daní.