Jsou uzavřeny volební místnosti a sečteny hlasy ve volbách prezidenta ČR. Každý u nás může volit koho chce, a to bez následků - jde totiž o demokratické volby. Nikoliv o volby manifestační, které jsem zažil za „diktatury proletariátu“, ve skutečnosti však za diktatury komunistů a SSSR. Malá perlička: Když jsem v 18 letech nešel volit, protože jsem volby považoval za neseriózní, tak si mě hned v pondělí předvolala StB (nadporučík Kytka), abych jim to vysvětlil. Jak ale vysvětlit estébákům, že o žádné volby nešlo, neboť jsme neměli na výběr.
Každý z nás volby bere jinak zodpovědně, máme rozdílné množství informací o kandidátech, každý máme jiné životní zkušenosti. To vše pak logicky vede k tomu, že volíme různě.
Uznávám heslo „Nechť pravda a tolerance zvítězí nad lží a nenávistí“. Proto bych si dovolil připomenout nezbytnost tolerance při volbách. Buďme tolerantní k tomu, že někdo volil jinak než my. Může to být z výše uvedených důvodů. To říkám i proto, že se mi stalo, při minulých prezidentských volbách, že jedna má dobrá známá jen proto, že jsem volil jinak než ona, mi přestala brát telefon. (A nevzala mi ho ani předevčírem, kdy jsem se jí chtěl zeptat, koho mi doporučuje volit.)

Máme parlamentní republiku, takže prezident u nás nemá žádné velké pravomoci. Měl by naši zemi především důstojně reprezentovat navenek a spojovat občany uvnitř země.
Tedy: Kdo volil jinak než já, není ani hlupák ani můj nepřítel !
Nejjednodušší prevence proti netoleranci a nenávisti je vůbec se nezmiňovat o tom, koho jsem volil. I tím lze přispět ke zklidnění po poměrně vyhrocené kampani.

Kdo nás rozděluje?
Viníka, toho již dlouho hledám,
nerozděluje nás Miloš Zeman,
ani hezká žena či peníze v bance.
Co nám škodí, to je malá tolerance!