Tak se ptá ve svém článku v internetovém deníku Neviditelný pes neúspěšný kandidát ODS v Královéhradeckém kraji na křeslo poslance Petr Štěpánek, který se, i když byl na kandidátce dvojkou, do Poslanecké sněmovny nedostal. Protože i já jsem volil ODS v Královéhradeckém kraji a Petra Štěpánka jsem dokonce kroužkoval, dovolte mi, abych se k jeho článku vyjádřil.

Chápu jeho rozčarování nad kroužkovacími hrátkami, které proběhly v letošních volbách na základě „defenestrace“ zorganizované profesorem Janouchem. Rozčilovat se nad tím má asi stejnou cenu, jako rozčilování nad rozlitým mlékem. Voliče totiž nejde vyměnit, alespoň ne v demokracii. Lze ho však ovlivnit, což nejlépe dokázala akce defenestrace. Proto se divím, že nevysvětlil svým přátelům způsob kroužkování a nepřesvědčil je, aby ho kroužkovali. Asi si byl jistý, že ho jako „dvojku“ nemůže nikdo předběhnout a místo toho, aby přiznal svoji chybu, tak to svádí na „blbý systém kroužkování.“

Jistě jiný názor na kroužkování má jeho spolukandidátka Zdeňka Horníková z Náchoda, kterou jsem také kroužkoval a která se právě se 7,96% preferenčních hlasů dostala z 6. místa kandidátky na místo první. Kdyby nebylo preferenčních hlasů, tak by se do sněmovny nedostala, když ODS v Královéhradeckém kraji získala pouze 3 poslance.

Proto si myslím, že jeho tvrzení: „Snadnost, s jakou lze posunout nejen skutečné osobnosti, ale katapultovat i bezejmenné outsidery, a navíc tím ještě úplně rozvrátit vnitrostranickou demokracii, nepřinese nic dobrého ani sněmovně ani politickým stranám.“ je pouze nářkem nad tím, že on, jako „osobnost“ se poslancem nestal. Proto mohu s klidným svědomím prohlásit, že pokud se dožiji příštích voleb a on bude opět kandidovat, tak můj preferenční hlas už nedostane.

Nakonec chci říci, že jakékoli stranické primárky, ve kterých o něco důležitého jde a jejichž výsledků se dovolává, nejsou žádnou férovou, ani čistou hrou. O otevřené hře se nedá už vůbec mluvit. Ať jde o volby krajské nebo sněmovní, o složení kandidátek se rozhoduje především na úrovni krajské a rozhoduje o ní ta okresní delegace, která má v tu chvíli většinu. Kvalita jednotlivých kandidátů má svoje místo i tady. Zájem o celkově přitažlivou kandidátní listinu je společný, ale zájem o obsazení volitelných míst je ovšem prioritní. Kandidát s dobrou šancí u voličů je tak velmi často odsouzen k dělání tzv. „křoví“, někdy ovšem i dobrovolně. Preferenční hlasy dávají voliči možnost, aby se s mírou znalosti, odvahy nebo jenom vkusu, vyjádřil k jednotlivým osobám, které na kandidátku jím volená politická strana postavila. A Petr Štěpánek se zřejmě většině voličů ODS v Královéhradeckém kraji, na rozdíl ode mne, nelíbil. Proto by se měl s výsledkem voleb smířit a nepsat takové hlouposti.

Kroužkování bylo fenoménem právě uplynulých voleb. Pro novou sněmovnu s 57% nováčků bude téměř nemožné limit pro preferenční hlasy zvednout. Hořká zkušenost přeskočených „osobností“ z volitelných míst znamená, že v každých dalších volbách budou mít kandidáti mnohem větší prostor pro vlastní prezentaci a volební štáby budou hledat optimální spojení soukromé iniciativy s formátem kampaně. Pokud se k tomu nepřipojí snaha poslanců být ve svých obvodech vidět, budou zajímavé personální změny přinášet každé volby. Tvůrci kandidátních listin tak budou při stranické rvačce o „volitelná místa“ určitě více přihlížet tomu, co jim s kandidátkou může udělat nespokojený král volebního dne.

Převzato z Krejci.bigbloger.lidovky.cz