23.2.2024 | Svátek má Svatopluk


UDÁLOSTI: Drobné poznámky

26.1.2015

Reakce politiků na rozhodnutí vlády přijmout patnáct syrských rodin s nemocnými dětmi a poskytnout jim azyl je přehnaná a hysterická. Profiluje se na tom zejména Úsvit (myslím, že ani to mu už nepomůže) a ODS, která se pokouší o kompromis mezi slušností a neslušností: na léčení ano, ale pak hybaj domů do Sýrie. Kompromis mezi slušností a neslušností je vždycky neslušnost. Vláda ČR by pouze měla dát našim partnerům v EU najevo, že naše oblast a zejména ČR vzhledem k relativně vysokému životnímu standardu má podobný problém s masovou a zčásti (moc rád bych věděl, jak velké) ilegální imigrací z evropského východu, jako oni mají s imigrací ze severní Afriky a Blízkého východu. Je prakticky nemožné bránit v imigraci lidem z ohrožených krizových oblastí (východní Ukrajina) a úplně nemožné bránit těm, kteří jsou v separatistických oblastech východní Ukrajiny a v Rusku z politických důvodů ohroženi na životě či svobodě. Imigraci ekonomickou je možné nanejvýš regulovat, zato je nutné bránit v imigraci organizovanému zločinu soukromému i podobným skupinám státním (mám na mysli tajné služby Ruské federace a jimi zjednané dobrovolníky, aspoň z části jsou tito entuziasté jistě placeni a jsou schopni zaujmout jistou část zdejší ruskojazyčné komunity). Problém je navíc v tom, že mají u nás neurčené množství tuzemských sympatizantů, „roduvěrných“ Čechů. V KSČM, v menší míře v ČSSD, ale patrně i v ODS a v přidružených pidistranách. Nechápu, proč bychom si k tomuto obrovitému problému měli přibírat ještě navíc další, velmi podobný. Náš problém s ruským imperialismem je úplně stejný jako problém Západoevropanů s militantním islámem, a vlastně větší, protože ani Al Kajdá, ani Islámský stát nejsou při vší úctě žádné supervelmoci a nedržely v historicky dohledné minulosti východní Evropu jako kolonii. Opakuji, je třeba se bát, není pravda, že bát se je něco nedůstojného. Ale je třeba se bát na správném místě. Patnáct nemocných syrských dětí nás neohrozí a kádrovat je, např. zda jsou křesťané nebo ne, mi připadá hnusné. Tedy nekřesťanské, jenomže co tady lidi vědí o křesťanech (o nás křesťanech): že upalovali čarodějnice a teprve osvícenství jim jejich zvěrské choutky zarazilo. Bože, jak hnusné občas je žít v této zemi!

Pokud jde o případ Nagyová a jeho nynější peripetie, přiznám se jen, že mi působí obrovské potíže uvěřit, že akce Radka Nečasová byla kontrasledování, jež mělo ochránit Nečasovu exmanželku před „závadovými osobami“, a že ho bývalý premiér nařídil. Zato uvěřit, že to byla jakási bokovka paní Nagyové, která sledovala svou sokyni a pan Nečas o tom neměl ani páru, mi jde zcela bezproblémově. Zajímalo by mne, zda soud nemá podobný problém: jsou to přece taky lidi.

Naši poslanci jsou odvážní lidé. V Právu jsem si přečetl o jednom z nich, že nesmlouvavě prohlásil: „Vliv Andreje Babiše se s nástupem (náměstka) Pelikána do resortu (spravedlnosti) neúměrně zvýšil.“ Bohužel je to stále tentýž, totiž náš starý dobrý známý „poslanec, který si nepřál být jmenován“. Doporučil bych, aby byl tento poslanecký hrdina konečně vyznamenán medailí za statečnost. Když se neznámým vojákům staví pompézní památníčky, proč neuctít „poslance, který si nepřeje být jmenován“ ještě dokud je mezi námi živými! (Na druhou stranu není velký spěch, myslím, že se ho hned tak nezbavíme.)

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.