Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Komunistický totalitní systém mám v živé paměti. Proto si myslím, že současný stav nelze jednoduše označit za totalitu. Na druhou stranu, současný systém totalitní rysy bezpochyby má a nejen to. Systém k totalitě cílevědomě směřuje a netýká se to jen nás, ale celé západní společnosti. Samozřejmě s patřičným technologickým i myšlenkovým updatem, ale základní principy jsou stále stejné.

Cituji první větu Úvodníku: "Vzpomněli jsme významné datum 17. listopadu, někteří slavili, jiní varovali před totalitou. ..."

Komentuji

Jako dnešní pamětník, konstatuji, že (z mého pohledu) zatím nebylo řečeno to podstatné ani o minulosti (hlavně o sametovosti tzv. Sametové revoluce 1989), ani o budoucnosti, která lidstvo čeká v současném 21. století.

Milý autore, kdyby zůstali komunisté, měli bychom dnes 4 bloky Temelína a možná další Jaderku a ta D 35 by stála také. Neměli bychom fotovoltaiku, větrníky a další nesmysly.

Petře Vaňuro: v oblíbeném stylu diskuze mezi důchodci na Neviditelném psovi, nejstručnější možný komentář by asi byl "Kdyby byly v řiti ryby".

O budoucnosti nelze hovořit tak kategoricky (tzn. co se jeví jako nesmysl), protože budoucnost je vždy nejistá.

Uznávám, že člověk musí prožít svůj život v době do které se narodil. S dnešním odstupem 34 let, lze dnes už jakž takž hodnotit minulost.

To, co si lidé během českého reálného socialismu představovali jako tzv. budoucí komunismus, je i dnes stále možné, ale jen ve smyslu A a B.

A. Budoucí kolektivní práce a kolektivní rozhodování (zejména v nevlídném prostředí)

B. Budoucí ekonomika hojnosti (při využití nových technologií, zejména pak tzv. umělé inteligence, AI, která již nahrazuje některé funkce lidského mozku).

Masaryk říkal, že státy se udržují těmi idejemi, na kterých vznikly.

Takže měli jsme zkostnatělý komunistický režim chtěli rozbořit kombinací klausovské privatizační zlodějiny a havlovské sametové smířlivosti "nejsme jako oni" - a najednou zjišťujeme, že začínáme být...

A mimochodem Slovensko vzniklo jako privatizační projekt lidí typu Mečiara - a taky z toho nedovede vybřednout.

Ve své historické době, T. G. Masaryk byl určitě moudrý člověk.

Později jsem se v USA dozvěděl, že pro byznys platí pravidlo: Do not fix it if it is not broken (Google Translate: Neopravujte jej, pokud není rozbitý).

stagnace a nefunkčnost rozhodovacích systémů

Systém řízení státu za KSČ byl promyšlený a teoreticky správný. Byl však založen na zhovadilé představě, že každý dle svých schopností a každému dle jeho potřeb. Nemohl tedy v praxi fungovat. KSČ jako vrcholná a jediná moc řídila stát prostřednictvím jen jí podřízených institucí, úřadů.

Dnešní způsob řízení státu jen předstírá teorii demokracie a práva. V praxi je založen na stejně jen jinak zhovadilé představě a to, že dříve straně podřízené úřady ho budou řídit sami. Kontinuita ,,práva" pak svojí zhovadilostí již zmíněnou zhovadilost jen umocňuje. Těmto úřadům se dnes říká orgány moci veřejné, OMV. Veřejná moc je autoritativní (v důsledku zhovadilé kontinuity práva). V důsledku to znamená, že každý úřad, instituce, které si jaksi přiznaly, nebo se zmocnily statutu OMV si bez jakékoliv skutečné kontroly dělají co chtějí. Pro chod státu nejsou podstatné zákony, ale vyhlášky a další pokyny vydávané těmito orgány. Pro represi vůči zbytku společnosti jim pak slouží přestupky a tresty na jejich základě. Ve státě, který se vydává za demokratický a právní, takový systém je možná ještě více nefunkční než předešlý.

Závěr: jen systém postavený na principu dělby moci může být funkční; tedy každá instituce musí být podřízena a řízena hlavou dnes již ne jedné moci, ale jen jedné ze tří, zákonodárné nebo výkonné nebo soudní.

Někam vám v tom zmizeli volení zástupci, z nichž jen někteří patří k moci zákonodárné. Ti ostatní mají kontrolovat úřady a instituce, občas i s pomocí moci soudní.

Když jsem coby naivní mladík v roce 1989 hovořil s jedním úředním soudruhem, řekl mi tehdy, že se svobodou v naší zemi je spokojen, ale ta byrokracie, ta byrokracie!

"Totalita česká" je zřejmě skryta už v uměleckém (Neffově) pohledu na českou ekonomiku. Umělec je kvalifikován hodnotit spíše obraz bílého koně Václava Havla (v dnešním Úvodníku), než správnou funkci sociálně tržní ekonomiky, která měla nastat po tzv. Sametové revoluci 1989.

Jako občan ČR jsem si více všiml, Neffova zajímavého hodnocení občanské účasti na státních svátcích ČR. Podle fyzické přítomnosti občanů ČR, později snad také (moderněji) podle "laiků" na internetu?

Pro Astona je to bezvýchodná situace. Už v podstatě pochopil, že fialová vláda je neschopná, nečinná a ve svém důsledku škodlivá. Že nastoupila cestu represí, cenzury a tupé vládní propagandy. Současně je však Aston zablokován natolik, že nemůže připustit legitimitu opozice a hrozí se demokratických mechanismů, které ji přivedou k moci. Chápe, že je třeba odstranit fialový hnus, ale z myšlenkové setrvačnosti mele stále mediální mantry proti Babišovi a Zemanovi.

Aston to napsal obecně, ale pro vás tedy konkrétně: Opozice není o nic lepší (spíš horší) než současná vláda a problém je jinde. V přílišné přeregulovanosti, na čenž se podíleli všechny české vlády včetně současné a lví podíl mají i soudružky a soudruzi v Bruseli.

To je život astone, být znepokojený za komančů, být znepokojený i teď v rozvinutém kapitalizmu - nu máš to opravdu těžké ty vlastně celý život podrýváš tehdy komanče, teď kapitalisty, nic ti není po chuti - ale v pekle ti kotle převracet nedovolí