Zbyněk Stanjura se uprostřed týdne na sociálních sítích pochlubil, že vláda jednomyslně schválila návrh rozpočtu na rok 2022. Předchozí kabinet Andreje Babiše ho navrhoval pro letošek se schodkem 376,6 miliardy, nově schválený má být jen 280 miliard korun, tedy o téměř 100 miliard nižší. Jak oceňujete tento krok nového ministra financí?

Je dobře, že schodek je nižší. Není dobře, že je tak vysoký. Víc se k tomu asi říct nedá. Pandemie skončila, není už žádné ospravedlnění pro nějaké „zachraňování“ ekonomiky v podobě enormních výdajů a zadlužování – a přesto schodek vypadá, div ne jako kdyby byla válka…

Polská vláda na půl roku snížila daň z přidané hodnoty u základních potravin z pěti procent na nulu a DPH u paliv z třiadvaceti procent na osm. Když k tomu připočteme, že za poslední půlrok zpevnila koruna proti polskému zlotému skoro o 10 procent, není se co divit nájezdům českých občanů za nákupy do Polska. Co tomuto jevu, který připomíná 90. léta, kdy do polského příhraničí mířily za nákupy i zájezdové autobusy, říkáte?

Českému pohraničí to nijak neuškodí. Češi sice nechají víc peněz za hranicemi, ale současně s tím jim taky zbude víc peněz v kapse, které zase budou moci rozfofrovat doma. A polskému pohraničí to jednoznačně pomůže. Daňová optimalizace prostě samozřejmě dává smysl a není se jí co divit. Občas slýchávám mluvit o českých nájezdech do Polska s určitým pejorativním či posměšným podtónem. Ale natankovat plnou nádrž v Česku, nebo v Polsku – to už si jeden rozmyslí. Pokud bychom tedy měli někoho kritizovat, pak jen sami sebe, že pořád ještě máme daně tak vysoké.

Zcela vniveč přišlo snažení koaličních poslanců, kteří minulý týden po 35 hodinách jednání schválili novelu pandemického zákona, když jim ji tento čtvrtek většinou jednoho hlasu Senát zamítl. Nepomohlo ani varování ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, že pokud nebude pandemický zákon, aby mohl chránit seniory, bude muset vláda vyhlásit nouzový stav. Premiér Petr Fiala považuje rozhodnutí Senátu za zpětnou vazbu. Měl by ji vyhodnotit tak, že úsilí o protlačení pandemického zákona vzdá, nebo že má koalice ve Sněmovně zamítavé stanovisko Senátu přehlasovat?

Jak už jsem na tomto místě říkala, cokoliv jiného než odmítnutí pandemického zákona je prohrou. A citové vydírání, že babičky budou umírat, pokud neomezíme naši svobodu, nechť si ministr Válek nechá od cesty. Doporučuji mu, aby se vrátil k medicíně založené na důkazech a odpustil si emotivní pohádky. Neexistuje jediný důkaz – opakuji: neexistuje statistický důkaz – že opatření protlačovaná pandemickým zákonem by zachraňovala životy.

Vlastimilu Válkovi neleží na srdci jen zdraví i životy seniorů, ale i dětí. Přestože Státní ústav pro kontrolu léčiv vydal zamítavé stanovisko k očkování dětí od dvanácti let posilující dávkou vakcíny Comirnaty od Pfizer/BioNTech, která ještě není schválená ani Evropskou lékovou agenturou, on ji povolil a za ministerstvo zdravotnictví ji doporučil. Lze z těch jeho snah vyvodit, že zdaleka nejsme s pandemií z nejhoršího venku?

Z kroků ministra Válka lze vyvodit jediné: není vědec, nerozumí vědeckému přístupu, opovrhuje medicínou založenou na důkazech a tím, čeho medicína v posledních dvou stech letech dosáhla. Ze své emotivní pozice protlačuje násilně něco, co ústav vázaný vědeckým přístupem na základě statistik odmítl. Takový člověk nemá být ministr. Takový člověk neumí pracovat s fakty.

Zástupci think-tanku Univerzity Karlovy Vzdělávání 21 spolu s ministrem školství Petrem Gazdíkem představili návrh, podle něhož by maturitní zkouška mohla mít do budoucna dvě podoby. Vedle běžné by středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium VŠ. Jedním z argumentů jsou data, podle nichž více než tisíc žáků ročně nesloží maturitu ani na třetí pokus, což jim prý brání vstoupit na trh práce. Vyřeší to maturita dvou úrovní?

Tak tahle zpráva mě skutečně zaujala. Představila jsem si studenta medicíny, chirurga. A to, jak nesloží závěrečné státnice. A stát mu řekne: neplakej, zlatíčko nešťastné, to nevadí, že neumíš složit státnice ani na třetí pokus, nebudeme se tě příště ptát na teorii, to nevadí, že neumíš vysvětlit, jaké nitě při šití rány používat, hlavně do toho umíš říznout… Takže když děti neumí učivo, „vyřešíme“ problém tím, že snížíme laťku? Kam až ji budeme snižovat? A k čemu mi je jako zaměstnavateli maturita, která neprokazuje vůbec nic?

V Chorvatsku nyní rozhodují o tom, jak budou vypadat jeho vlastní národní eurové mince, už od příštího roku tam bude platidlem euro. Lze říci, že společná evropská měna je vhodná právě pro tento typ státu, který je hodně závislý na cestovním ruchu? Změní se tím něco pro české turisty, kteří tuto destinaci hojně navštěvují a už nyní majitelům penzionů za ubytování běžně platili v eurech?

Pro české turisty to bude spíš pohodlné, protože eura jsou pro ně uživatelsky příjemnější než kuny. Pro Chorvatsko to moc likvidační nebude. Ale taky mu to bůhvíjak nepomůže. Likvidační bylo přijetí eura pro země jako Itálie, Řecko, Portugalsko – které měly tradičně vysoký dluh a byly zvyklé své národní měny pravidelně devalvovat. Chorvatsko nemá tolik rizikových prvků jako tyto země. Musíme přestat vnímat euro jako špatné, či dobré – tak to není. Je to jako s lékem – pro někoho je lék vhodný, jiného zabíjí. Stejně tak euro někomu sedí, jinému ne. Německu pomohlo. Nás by ubíjelo. A myslím, že pro Chorvatsko zrovna bude celkem neutrální.

Ptal se Jiří Hroník, PL, 13.2.2022

****************************

DO DŮCHODU S PLNOU KAPSOU 

aneb POODHALENÁ BUDOUCNOST

Vladimír Pikora a Markéta Šichtařová

Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE