Předseda strany Petr Fiala „nechce předat zemi populistům a nechce se klanět Moskvě.“ Naznačuje tím, že opozice je populistická a Moskvě se klanět bude. Nejsou to falešná dilemata, kterými ODS rozděluje společnost, a která nemají nic společného se střetem hodnot a idejí, ke kterým by mělo mezi stranami v demokracii docházet?
Podobné výroky zaznívaly od řečnického pultíku dost často. Kritizoval jsem to ve svém vlastním vystoupení. Přestaňme tvrdit, že celá opozice nebo vlastně každý, kdo má jiný názor, je populista nebo ruská loutka. Přestaňme si namlouvat, že jen my jsme ti správní demokraté. Je to krátkozraké a nezodpovědné, dál to štěpí společnost a nepěkně se nám to může vrátit. Mám navíc podezření, že tato razantní rétorika má leckdy jen zakrýt věcné problémy ve výkonu vládnutí.

Na kongresu ODS jste měl projev, ve kterém jste mimo jiné varoval před prodlužováním koalice Spolu za horizont roku 2025, tedy příštích sněmovních voleb. Máte odhad, jak tento váš postoj rezonuje mezi delegáty kongresu?
Koalici Spolu vymyslelo současné vedení ODS, má tedy nepochybně právo ji dovést až do sněmovních voleb 2025 a to jistě respektují i delegáti. Ale nezavazujme se k ničemu po tomto časovém horizontu. ODS si musí uchovat schopnost jednat jako autonomní a autentická značka v závislosti na výsledku voleb. Bude-li třeba, musí mít odvahu se vyvázat z koalice Spolu a postupovat samostatně. Naše budoucnost přece neleží jen ve spojení koalice Spolu, na věčné časy a nikdy jinak.

Co jsou podle vás hlavní témata, kterými by se měla ODS, potažmo vláda, reálně zabývat?
Nemám v úmyslu udělovat hraběcí rady. Ministři ODS jako Blažek, Kupka, Černochová si nepochybně ve svých resortech vedou velmi dobře. Ale rozhodne nálada, atmosféra, trendy.

Není cílem vedení ODS integrovat všechny tři strany koalice Spolu do jednoho politického subjektu? Předseda strany Fiala se tak chová někdy už teď.
Nepochybuji, že o tom někteří už potichu přemýšlí, byť to neříkají nahlas. Samotná ODS přišla od roku 2014 o 30 % členské základny a v průzkumech nikdy nepřekročila 15 %. Takže si někdo může myslet, že jediná cesta k volebním vítězstvím vede přes integraci do jednoho subjektu. Zejména když už se to jednou povedlo. Já to vidím opačně. Ty programové zásady, které jsme opustili, si přisvojili jiní, třeba hnutí ANO. Vezměme si je zpátky.

Místopředsedkyní strany byla zvolena poslankyně z Vysočiny Eva Decroix, klasická levicová liberálka. Potvrzuje se tím posun ODS od středu doleva? Například těžce zkoušeným potenciálním voličům občanských demokratů z mé „sociální bubliny“ tím dali delegáti kongresu takříkajíc ránu z milosti.
Považuji za spravedlivé, že kongres pověřil paní Decroix jejím zvolením též faktickou spoluzodpovědností za nadcházející volební výsledky. Aspoň se uvidí, jak velkou odezvu mají tyto názory a tento styl u veřejnosti. Zejména, když jsme se v její osobě zjevně rozhodli přetahovat o omezenou množinu stejných voličů s paní Nerudovou nebo Pekarovou Adamovou, které se v zásadě od paní Decroix názorově ani svou prezentací nijak neliší.

Vy jste se jako odpůrce přijetí eura na kongresu v nadsázce vyfotil s Pavlem Drobilem, který je naopak velkým zastáncem přijetí eura v řadách ODS, a v nadsázce jste napsal, že jste se shodli na kompromisu – přijetí dolaru. Roste mezi občanskými demokraty podpora vstupu do eurozóny?
Pavel Drobil vidí otázku eura prizmatem svého podnikatelského pohledu, což chápu. Ale nelze přece přijímat euro jen proto, že by se to hodilo části českého, zejména velkého byznysu. Je třeba vidět celospolečenské dopady, i na zaměstnance, na důchodce, na OSVČ. Před deseti lety jsme pobíhali po náměstích a ulicích a v rámci eurokampaně sbírali podpisy pod Petici pro korunu. Ta žádala vyjednání výjimky z povinnosti přijmout euro a před jeho přijetím/nepřijetím vyhlásit referendum. Byl to velmi racionální požadavek. Ale z našeho programu se, jakož i jiné věci, postupně vypařil, ač nikdy formálně zrušen nebyl. ODS se o tom, asi záměrně, nechce bavit, takže poměr zastánců a odpůrců uvnitř ODS není znám.

Předseda ODS odjel do Spojených států na návštěvu amerického prezidenta Bidena. Jaký výsledek se dá čekat ve chvíli, kdy americká administrativa, včetně prezidenta, řeší eskalaci konfliktu mezi Íránem a Izraelem?
Že jede premiér do USA a jedná s americkým prezidentem, je dobře. Ale zároveň je třeba si uvědomit, že začátkem příštího roku už tam Biden a jeho administrativa nemusí být. Nemocí české transatlantické politiky už od devadesátých let je to, že je masivně orientována na Demokraty, zatímco Republikány přehlíží. Tato jednostrannost se ještě prohloubila v Trumpově éře. Jím jsme ostentativně pohrdali, takže v jeho táboře dnes nemáme doslova žádné kontakty, na rozdíl třeba od Orbána, který si šikovně vytvořil celou síť vztahů. Tato jedna návštěva Petra Fialy to jistě nenapraví.

Byl to Váš poslední kongres ODS?
Může i nemusí být. To se rozhodně po sněmovních volbách 2025.

Rozhovor v Deníku.to