Poslední Rajchlův sraz chcimír-Putin-kolaborant-dezolátů v Praze na Václavském náměstí se jaksi nepovedl a z očekávaných a Rajchlem proklamovaných sto tisíců příznivců té jeho politické strany PRO i přes obrovské mediální krytí, o kterém by se ostatním neparlamentním stranám mohlo jen zdát, dorazilo jen pár stovek, no, možná pár tisícovek křiklounů. Vypadá to tak, že klesající tendence zájmu o jeho politický subjekt pokračuje a není vyloučené, že konec Jindřicha Rajchla v politice se kvapem blíží.

Naši národovci si jako již několikrát po sobě budou muset najít novou národní naději, nebo se vrátit k Okamurovi, či volit Babiše, který stejně všechny tyto politické subjekty nakonec vysaje a zničí, jak to dokonale předvedl se sociální demokracií. PRO nepomohly ani politické has-been vykopávky typu Jiřího Paroubka, no a Jaroslav Foldyna z Okamurovy SPD tam raději asi ani neměl chodit, neboť paprsek lůzrovství teď ničivě dopadá i na Okamurovu SPD.

Co dál? Těžko říct, z plánovaného meetingu na Letné vzhledem k sobotnímu fiasku patrně sejde, no a příští sraz bude asi lepší uspořádat kousek od Václaváku na Malém rynku, neboli Malém náměstí. Výhodou bude, že organizátoři ušetří výdaje za nákladnou ozvučovací aparaturu, neboť řečníkům bude stačit megafon Vonyx MEG065 USB/SD s dosahem přes kilometr a s výkonným zesilovačem 65W, lithiovou baterií a zabudovanou sirénou, jenž je právě na „heureka!“ v akční slevě za bezkonkurenčních 2175 Kč. Zaujala mne také skutečnost, že včera a ani dnes není o Rajchlově akci zmínka v Blesku, tedy v jeho internetové verzi. Co to asi znamená? Podle mne konec, nezájem bulváru je začátek konce.

Abych nezapomněl, za povšimnutí také stojí fakt, že historická reminiscence chcimírů z dob tzv. Mnichovské zrady národní, kdy byli Daladier s Chamberlainem radostně vítáni po příletu z Mnichova na letištích, neboť prý zachránili mír v Evropě, se dostává i do oficiální politické debaty.

„Včera Daladier a Chamberlain, dnes Le Penová a Orbán. Stejná slova, stejné argumenty, stejné debaty. Tohle je Mnichov 1938.“ Valérie Hayerová, kandidátka do EU parlamentu za Macronovu stranu, tak přirovnala Marine Le Penovou k Édouardu Daladierovi, francouzskému předsedovi Rady v roce 1938.