20.4.2024 | Svátek má Marcela


PRÁVO: Pestrost ústavního soudu

15.8.2023

Ústavní soud je bezesporu klíčovým orgánem právního státu. Výběru nových ústavních soudců, kteří na deset let zasednou v justičním paláci na brněnské Joštově ulici, je proto nutné dát opravdu velkou pozornost.

K výběru mám tři krátké poznámky –

Za prvé : Nemusíte být zrovna televizní politolog, aby Vám bylo jasné , že faktickým cílem aktuálních ataků (některých) senátorů rozhodně není soudce Robert Fremr, ale přirozeně prezident republiky. Skutečnost, že tím skutečným cílem nemůže být nikdo jiný než generál Petr Pavel, je jasné z bazální prapodstaty věci - pro politiky (zde senátory) je a bude reálným soupeřem vždy politik (prezident a jeho kohorta), ne soudce. Ostatně plavec také nesoutěží s volejbalisty nebo šachistkami.

Za druhé – odborná i neodborná veřejnost se shoduje, že ústavní soud má být názorově i lidsky pestrý. To se koneckonců psalo i za prezidentů Miloše Zemana a Václava Klause.

Například, že tam nemají být jen samí muži nebo výhradně zastánci liberální právní doktríny. Zatímco to prvé kritérium – tedy genderové – pan prezident Petr Pavel, jakž takž již řeší, to druhé měřítko, pořád zásadně pokulhává.

Zatímco i mnohými proklínaný „despota“ Miloš Zeman opakovaně do Senátu ke schválení opakovaně navrhl například právníky z pro něj odlišného názorového břehu jako například Vojtěcha Šimíčka nebo Kateřinu Šimáčkovou, aktuální hradní pán zatím do horní komory posílá pouze a jen juristy ze své spřízněné názorové líhně.

Jistě takhle napřímo to nikdo z Hradu a jeho poradního „kyselého“ panelu nepřizná, nicméně fakta mluví jasně. Dočkáme se tedy, pro zachování ideové plurality i návrhů jako jsou například ústavní právníci Zdeněk Koudelka, Aleš Gerloch nebo Jan Kudrna, a v rámci ženských kandidátů například bývalé ministryně spravedlnosti, přední rodinně-právní advokátky a dnešní senátorky Daniely Kovářové nebo advokátky se dlouhodobě specializující na právo územní samosprávy Jany Hamplové? Zajímavým osvěžením by mohl být taktéž právník a soudní znalec dlouhodobě se specializující na extremismus profesor Miroslav Mareš. To bylo samozřejmě jen několik příkladů, potenciálních kandidátů je zde daleko více.

Za třetí – ještě k pestrosti složení našeho soudu soudů. Jistě by stálo za úvahu, zda by se mimo předních akademiků, advokátů a (bývalých) soudců nejvyšších soudů (samozřejmě nic proti nim) neměl pro profesní petrobarevnost stát minimálně jedním z ústavních soudců i právník roky pracující jako pilný mraveneček ve veřejné správě. Ať již ve státní správě nebo samosprávě.

Z pohledu širší veřejnosti sice neznámý a nenosící šedesátitisícové obleky, avšak drobnou masarykovskou prací osvědčený nejlépe prvostupňový právník nebo právnička, působící například dvacet nebo třicet let (to by stále bylo po revoluci, takže nehrozí ušpinění minulým režimem) přímo v terénu.

Prostě takový „dělník práva“, vnášející do rozhodování ústavního dvora pohled blízký spodním deseti milionů, a hlavně intenzivněji vnímající každodenní realitu. Mohlo by jít například o morálně pevného právníka/právničku roky působící třeba na úřadu práce, inspektorátu práce nebo katastrálním či finančním úřadě.
Ale neškodil by ani právník z územní samosprávy, tedy z krajského nebo obecního úřadu.

Sečteno a podtrženo - ústavní soud má být pestrý nejen na papíře, pane prezidente, pamatujme na to více!

Autor je právník a publicista

Psáno pro Právo