Máme v Česku skutečně bizarní kabinet. Nemáme ministra zahraničí, protože prý volil někoho jiného než Zemana, premiér je trestně stíhaný a ministryně spravedlnosti krade cizí myšlenky, a tedy porušuje autorský zákon. Považuji celou tuto vládu za tragickou, ale jako vysokoškolského pedagoga mě velmi rozčiluje paní ministryně spravedlnosti Malá a její opisovací kauza. Není zcela jistě první, již před ní několik politiků v Německu nebo maďarský prezident udělali to samé. Ti ale jsou již dávno v propadlišti dějin. A takový Karl-Theo zu Guttenberg byl tak nadějný, pamatuje?

Vždy, když se poprvé scházím s adepty na psaní bakalářky nebo častěji diplomky, kteří u mě chtějí psát svoji závěrečnou práci, je jedním z prvních témat, jak správně citovat a jaké jsou formy a podoby citace. Velmi podrobně studentům vysvětlím, co je to přímá citace a že vždy musí být uvedena v uvozovkách a se zdrojem. Přesně vysvětlím, jak vypadá nepřímá citace, kde vlastními slovy parafrázují citovanou myšlenku a doplňuji zdroj a jak se uvádí literatura v seznamu zdrojů. Velmi výrazně a velmi jasně upozorňuji každého svého studenta, že je nutné správně a korektně citovat a zdůrazňuji respekt k autorství myšlenky, názoru nebo zjištění, kteří udělali jiní autoři dříve. Vždy na konci výrazně uvádím, že ten, kdo necituje a přebírá cizí zdroje, porušuje autorský zákon a dopouští se krádeže cizích myšlenek a podvodu. Uvádí totiž čtenáře v omyl, že necitovaná, ale přebíraná myšlenka, závěr je z jeho hlavy. Studentům zdůrazním, že každý, kdo se dopouští krádeže a podvodu, je prostě zloděj podvodník a žádný zloděj nebo podvodník nebude mít titul z naší univerzity. Je to tak prosté.

Správné citace jsou dokonce zakotveny v normě ČSN ISO a autorský zákon také hovoří jasně. Ale i dávno před touto normou každá vysoká škola, každé skutečně vědecké pracoviště mělo svoji ustálenou normu správného citování. To není žádná novinka, to je součásti etiky vědecké práce od nepaměti. A dokonce mezinárodní norma ČSN ISO 5127-2003, tedy norma platná již v době, kdy paní ministryně psala svoji diplomovou práci, popisuje plagiát jako „představení duševního díla jiného autora, půjčeného nebo napodobeného vcelku nebo zčásti, jako svého vlastního“.

Stejně tak tehdy platný autorský zákon 121/2000 Sb. výslovně uvádí a uváděl již v roce 2000 v § 2, odst. 1. „Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora ……“. Tedy i autor cizí diplomka má svoje autorská práva. I kdyby to tak nebylo, tak je prostě soudnému člověku jasné, že přivlastňovat si cizí myšlenky a vydávat je za své je prostě špatně. Je jedno, jestli se jedná o nutriční hodnotu králičího masa, scénář k světovému filmu nebo text písně. Prostě někde někdo napsal nějakou myšlenku, závěr, nějaký text a já ho mohu citovat, podrobit kritice, mohu s autorovou myšlenkou polemizovat, ale sprostě ukrást ji může jenom zloděj.

Vysvětlování a omlouvání Babiše, že se jedná o bagatelní věc a že to bylo dávno a že to nemění nic na práci paní Malé jako ministryně, je zcela pomýlené a tuším, že to A. Babiš ví. Prostě ta paní podváděla jednou a ukradla cizí myšlenky a klidně to udělá ve jménu nějakého vyššího zájmu zase, protože nemá v sobě žádný autokorektiv, nectí normy a právo. Ministryně spravedlnosti.

A do toho všeho ministr zdravotnictví odvolal ředitele nemocnice ze zdůvodnění, že nemocnici nemůže řídit trestně stíhaný člověk. A pane ministře, trestně stíhaná osoba může řídit celý stát?

Komunální politik ODS