Národ vede spor a opět je rozdělen tak půl na půl. Pro někoho zrádci, pro jiné hrdinové. Domnívám se, že lze souhlasit s Milošem Zemanem, který prohlásil, že „nepovažuje sociálnědemokratické poslance Michala Pohanku a Miloše Melčáka za zrádce kvůli tomu, že chtějí tolerovat vládu Mirka Topolánka". Zda zůstanou přesvědčením sociálními demokraty, se podle něho ukáže, až se ve sněmovně bude hlasovat o některých návrzích ODS, především pak o rovné dani. "Teprve kdyby tito dva poslanci tento návrh podpořili, tak bych to pokládal za zradu principů sociální demokracie," řekl Zeman. Otázku, zdali jsou ti dva zrádci nebo se stydí za svého předsedu, který dodnes není schopen pochopit, že druhý není vítěz, a chtějí konečně ukončit osm měsíců trvající šaškárnu, to ukáže čas. O Melčákovi a Pohankovi je zbytečné spekulovat, protože do svědomí jim nikdo nevleze a důkazy, že jsou zkorumpovaní, jak tvrdí Jiří Paroubek a Bohuslav Sobotka, nejsou žádné. To například u bývalého poslance ODSuž dnes můžeme říct s jistotou, že svůj světonázor (měl-li nějaký) zradil každým zvednutím ruky pro socialistické zákony. Za vysokou funkci a existenční jistotu. Nikdo ze sociálních demokratů se tehdy nepohoršoval.

Zeman byl poslední z politiků ČSSD, který uměl uznat svou porážku a popřát soupeři k vítězství. Neznamenalo to však, že nevytěží ze svého volebního výsledku maximum. Ne pro sebe, ale pro své voliče sociální demokracie. Kdyby to uměl Jiří Paroubek, mohli jsme zde mít vládu už před sedmi měsíci. Paroubek však bojoval o svůj návrat do Strakovky, o své zahraniční cesty, o respekt pocházející z výkonu vysoké vládní funkce. Moc se mu zalíbila a také si asi uvědomuje, že bez vládního pozlátka žádný respekt nemá. Dnes prohrál definitivně a zbyly mu pouze obavy, zda získá alespoň nějakou funkcičku navíc k poslaneckému mandátu. Věřím, že dnes se asi bije do hlavy při představě, že nebýt jeho zaslepenosti, mohl už být několik měsíců předsedou sněmovny, se všemi poctami, které z funkce vyplývají. I to mu ODS nabízela. Ale přijde ta nabídka znovu? Premiér Špidla a jeho squatra se dívali s patra na úmluvy Miloše Zemana a Václava Klause o roli vlády a roli opozice (vítěz vládne a druhá nejsilnější strana v opozici má funkci předsedy PSP) , které se mohly stát nepsaným pravidlem, takže dnešní volební pat by nebyl tak nepřekonatelnou překážkou. Ale Špidla a jeho lidé si vzali vše, bez ohledu na poměrné zastoupení. Pamatujete si ještě s jakou radostí poslali Václava Klause do poslaneckých lavic? Jak brutálně převolili mediální rady, dozorčí rady, vedení všech podniků s účastí státu, ČKA, atd. atd.? Dnes jsou schopni si funkci předsedy sněmovny nárokovat a odvolávají se na poměrné zastoupení. A já se ptám, na základě čeho?

Některé titulky českých médií ohlašují, že Topolánkova vláda nás zavede do daňového ráje. Jsem značně skeptická. V programovém prohlášení vlády se sice o daňových refomách píše, k daňovému ráji však mají tak daleko jako já ke Claudii Schifer. Nehledě na to, zda bude možné vůbec nějaké reformy uskutečnit. Ten slibovaný daňový ráj totiž přímo souvisí s naším poznáním, zda Melčák a Pohanka jsou zrádci nebo hrdinové.

(Psáno pro Virtually.cz)