Miloš Zeman mnohokrát překvapil svoje odpůrce i příznivce. Pokud se v lednové volbě stane prezidentem i na druhé a poslední volební období, pak znovu překvapí. Smíří se s elitami.

Prezidentská kampaň probíhá již řadu měsíců v médiích i na ulicích. V následujících dnech nás čeká její gradace. Úřadující prezident chytře odmítl účast na diskuzích s konkurenty. Vyhnul se opotřebovací první části kampaně a jeho podporovatelé měli dostatek času připravit si na konkurenty munici do závěru kampaně. Pardon, Zeman kampaň nevede a stovky billboardu s jeho podobiznou nikde nevisí, setkání s občany v krajích nepořádá a politické rozhovory pro média nedává. Pouze jeho mluvčí ve volném čase glosuje Zemanovy konkurenty.

Prezidentovi příznivci i odpůrci se v hodnocení Miloše Zemana na něčem shodnou. Umí vyvolat zájem a přitáhnout pozornost. Jiří Paroubek by ho pochválil za „strategickou iniciativu“ v nastolování témat, o Zemanovi se mluví, i když překvapí jen nudně předvídatelným prezidentským projevem v České televizi na Štěpána.

Miloš Zeman v politice dosáhl mnoho a splnil si řadu snů od dětství odstrkovaného solitéra. Shodou okolností se v devadesátých letech stal mluvčím „dolních deseti miliónů“. Postupně se naučil mobilizovat lidový hněv proti pravici, tunelářům a umně vytvářeným nepřátelům, Kožený, Klaus, Žantovský, Kalousek, Bakala atd. Jako premiér slíbil dostat tuneláře do tepláků, ironií za katrem skončil jeho ministr financí. Hromada dalších trapasů a afér typu Olovo, Bamberg, gripeny, deblokace dluhu v Rusku, tři soudní rozsudky přikazujícímu mu omluvu za lži atd. pouze upevnila tábory jeho příznivců a odpůrců. V první prezidentské volbě 2003 byl Zeman zrazen a K.O. poražen.

Dokázal povstat z popela. Triumf přišel za deset let, když mu jeho příznivci ruku v ruce s naivními odpůrci nachystali červený koberec přímé prezidentské volby. Teď má před sebou svoji třetí a poslední prezidentskou volbu, do které jde opět jako favorit. Pokud Zeman uspěje, mohou se jeho příznivci dočkat velkého zklamání a odpůrci překvapení. Zeman stojí o zápis do historie a uznání těch, kteří píší dějiny. Postrádá korunu svého veřejného působení, uznání elit a naději přiřadit se k Masarykovi a Havlovi. O tom rozhodují elity, se kterými už mnoho let bojuje a navenek pohrdá.

Zeman mohl shazovat elity, bojovat s novináři a bratříčkovat se s pochybnými podnikateli, aby si udržel svoje voliče potřebné k obhajobě úřadu prezidenta. Po volbách už voliče potřebovat nebude, nemůže potřetí kandidovat ze zákona (když pomineme nevalný zdravotní stav). Miloš Zeman není sentimentální, letitý spolupracovník a klíčový spolutvůrce jeho volebních úspěchů 1998 a 2013 Miroslav Šlouf byl nekompromisně odsunut do zapomnění. Splnil úkol a šel. Zemanův toxický hradní tým Mynář, Nejedlý, Ovčáček a další čeká po volbách vyhazov, jako gesto dobré vůle kritikům. Miloš Zeman začne hledat cestu z izolace, na Hrad si do týmu vezme někoho z Havlových spolupracovníků, např. svého dnešního protikandidáta Pavla Fischera. Omluví se za nesmysly na adresu Pana novináře Peroutky. Směrem k Evropě nabídne vstřícnou tvář a k Babišově vládě bude kritičtější.

Zdá se to nemožné, ale velká část kritiků Zemana je vyčerpaná z letitého marného boje proti němu a hledá „státotvornou“ možnost smíření s polepšeným Zemanem. Gentleman Miloš Zeman 2018, ochránce Havlova odkazu a podporovatel občanské společnosti (není to absurdní?). Seznamte se.

Autor je právník a politolog, spolupracovník Institutu pro politiku a společnost
Text vyšel krácený v MF Dnes