Dobýt a udržet si voliče je pro strany čím dál těžší

Strany i komentátoři míní, volič mění. Říjnové klání o poslanecká křesla přineslo mnohem jednoznačnější výsledky, než se předpokládalo. Rozparádili se i občané využívající preferenční hlasy, takže v koalici Pirátů a Starostů a nezávislých, v níž více volitelných míst obsadili Piráti, putovalo z celkového počtu 37 mandátů 33 Starostům a jen čtyři Pirátům. Úspěšně ale kroužkovali třeba i lidovci.

O voličském chování mnohé vypovídá aktuální analýza společnosti PAQ Research, jež je součástí širšího projektu Život během pandemie. Řadu domněnek potvrdila, ale také nabídla několik originálních odpovědí na dosud pokládané otázky.

Potvrzuje se například, jak efektivní byl finiš kampaně koalice Spolu i hnutí Andreje Babiše ANO. Přestože nejaktivnější skupinou zůstávají senioři, výrazně letos stoupla volební aktivita ostatních věkových kategorií. Z toho těžili převážně konzervativci, kteří vedle mladších občanů, podnikatelů a vysokoškoláků dokázali oslovovat elektorát i mimo Prahu a velká města.

Rozředili například výsledky v periferních regionech, kde chudoba tradičně nahání dušičky populistům a extremistům. Za trojkoalicí Spolu odešla i spousta podporovatelů tandemu Pirátů a Starostů a nezávislých, pro něž byla čitelnější. Další z těch, kteří ještě na jaře drželi palce Ivanu Bartošovi s Vítem Rakušanem, k volbám ani nepřišli.

Hnutí ANO zase úspěšně luxovalo své partnery při dosavadním vládnutí, sociální demokraty a komunisty, ale i Přísahu Roberta Šlachty. Od těchto tří stran získalo na 200 tisíc voličů.

ČSSD a KSČM sice ještě dosáhly na část svých někdejších fanoušků mezi dříve narozenými, avšak ztratily zaměstnance s nízkými příjmy a nezaměstnané. Do voleb zasáhla i covidová epidemie, kdy odpůrci očkování a různých restrikcí zakotvili u SPD či Volného bloku.

Mnoho hypotéz ještě budou muset sociologové ověřit při zkoumání motivace voličů. Dá se tušit, že na každého zabírá něco jiného. Jeden sleduje sociální sítě, druhý vyhledává osobní kontakt s politiky. Jeden se rád nechá strašit apokalyptickými vizemi, druhý očekává strhující pozitivní program. Jeden volí srdcem, druhý taktizuje.

Hodně toho lze vyčíst z kroužkovacího nadšení, které aktivním občanům musí závidět nejeden ornitolog. Ti, kteří se o politiku nezajímají jen z ptačí perspektivy, si dají čas, aby se seznámili se jmény kandidátů. Se zajíci v pytli se nespokojí. Obecně budívají důvěru lékaři, učitelé či adepti s akademickými tituly.

Štědrá sklizeň dosavadních aktérů komunální politiky však ukazuje poptávku po osvědčených osobnostech z tohoto fochu. Díky tomu budou mít Starostové a nezávislí ve sněmovně třetí nejpočetnější klub po ANO a ODS.

Právě jejich tandem s Piráty nyní prochází vážnou krizí. Pirátům vadí, jak důsledně Starostové podporovali své uchazeče o mandát. V rámci koaličně předem schváleného mikrotargetingu dokázali úspěšně odprezentovat své kandidáty natolik, že mnoho z nich ze zdánlivě nevolitelných míst doskákalo až do Poslanecké sněmovny. Piráti vedli kampaň prezentující převážně značku, Starostové osobnosti, byť často i z hodně malých obcí. O tom, která strategie je úspěšnější, vypovídají výsledky.

Lidé stojí o politiky s příběhem. Takovým důvěřují. Vize a sliby jsou fajn, člověk se ale jimi časem přejí. Proto mají navrch akční jedinci, u někoho byznysmeni, u někoho muži a ženy z radnic. Éra, kdy se stačilo culit z billboardů, pronášet projevy či bavit publikum, je ta tam. Strany aspoň nyní vědí, že chtějí-li získat ať už ztracené, nebo nové voliče, musejí jim nabídnout víc než dosud.

Autor je politický analytik