Andrej Babiš pár dní před ostrým zahájením EET přišel s návrhem na vyčlenění určité skupiny živnostníků, kteří budou osvobozeni od povinnosti vstoupit do systému EET. Zdůvodnil do geniálně (jak je u něho obvyklé): cílem je, aby malí živnostníci nebyli zbytečně zatěžováni náklady a administrativou. No jistě, dřív to nevěděl, ale blížící se volby mu otevřely oči.

President republiky na návrh premiéra jmenoval nového ministra pro lidská práva a pestrou duhovou současnost jistého Chvojku. Pravděpodobně jde o soudruha lepšího předešlého, leč více oddaného Sobotkově věci. Prostě magistr Chvojka, v oboru lidských práv a genderu světová dvojka.

President republiky jmenoval také nového ministra zdravotní osvěty, šéfa nemocnice v Motole Ludvíka. Kulichové, těšte se, máte po ptákách.

Ministryně Marksová nebyla odvolána, ačkoli toho byly plné noviny a éter. Nikdo neví, proč nebyla odvolána, ale protože tam je proto, že nemá penis (jiný důvod nevidím), tak to tato marxistka a milovnice lepších zítřků dorazí do konce. Totéž platí bez výjimky i o ministryni kultu Valachové, jejíž indiánské jméno je „Svačina zdarma“.

Jíří Dienstbier již není ministrem a v současné době nikdo neví (alespoň média o tom zatím mlčí), co hodlá dělat dále. Spekuluje se o tom, že se vrátí do advokacie, ale u těchto borců je dobré si počkat, kde se vynoří. Zpravidla to bývá zase nějaká ulejvárna s dobrou gáží. Takto hluboce se umí ponořit a zase po dlouhé době vynořit mezi savci již jen rypouši sloní.

Petr Robejšek, uznávaný politolog a analytik, se jako náhlý blesk vynořil s projektem nové strany „Realisté“ a cílí na zisk 20 % v blížících se volbách do Parlamentu. Za tímto projektem stojí miliardář Dospiva a také jistý Moroz, který byl v pozadí i u Věcí veřejných. Vážím si pana Robejška, dovedu si představit, že bez peněz partaj nezaložíš, ale ten výběr...! Chybí tam už jen Janoušek a guru Bárta se směnkami.

V Německu se proti Anděle Merkelové přihlásil jako protikandidát na funkci spolkového kancléře známý eurounijní výtečník Martin Schulz, který již nebude šéfem europarlamentu. Tedy ti Němci mají ale výběr - je to asi tak, jako kdyby současnou vlajkovou lodí německého automobilového průmyslu byly vytuněný Wartburg a Trabant. Die Gottesdämmerung steht bevor!

Na základě prudivého požadavku jedné zelené kandidátky na presidenta USA, jejíž výsledek ve volbách se statisticky blížil nule, se bude přepočítávat elektronické hlasování ve třech státech Unie, protože ajťáci ze Silicon Valley a ajťáčtí profesoři duhových universit tvrdí, že hackeři mohli falšovat výsledky v hlasovacích mašinách. Inu, ti demokraté, to se musí uznat, nepouštějí balonek. Až se to přepočítá a bude z toho leda kulové, bude mít hysterka Clintonová ještě větší ostudu. Dobře jí tak.

V Německu to mají ve veřejnoprávní bedně dobré. Zatímco do diskuse s kýmkoli z politiků AfD by žádný slušný politik z žádné Volkspartei štítivě nešel, do debaty s moderátorkou Meischbergerovou si i přes varování švýcarských úřadů (ve Švýcarském spříseženectvi je stíhána) vpustili do hidžábu zakuklenou švýcarskou konvertitku Noru Illi a radostně s ní šveholili. Ta nejprve byla křesťankou, potom buddhistkou a nakonec prozřela nejspíš už po přečtení prvních stránek koránu a konvertovala k islámu. Tato kuželka tam vesele obhajovala bojovný islám a škvírkou koulela očima. Všichni diskutující pro ni měli respekt a uznání a z křesel je zvedlo až její báječné mudrování na téma, že zatímco muž smí mít čtyři ženy, žena jen jednoho muže, protože má méně tělesných potřeb. Nikdo jí nedal ani pár facek, ani neposlal do prháje. Jednoho diskutujícího rozčílilo (pozor!) jen to, že žena může mít méně práv a muž více. Meischbergerová neřekla raději nic a facku jí také nikdo nedal. Přitom na ránu v tom studiu byli všichni do jednoho.

Konečně zemřel El Comandante, velký Fidel Castro a, jak je všeobecně známo, diktátor krvavější předchůdce Batisty. Obama, Juncker a další tatrmani včetně našeho premiéra mu přiznali slova chvály pro mnoho dobrého, co učinil. Inu, levičácký bolševický gauner je hoden obdivu. Něco to o těchto „politicích“ vypovídá. K tomu mám jediné: zlatý velký Augusto José Ramón Pinochet Duarte. Když ten 10. prosince 2006 zemřel, tak nikdo neutrousil ani slovíčko uznání, zato se mohli uradovat, jaký že zloduch to zemřel. Ale měli jste slůvka uznání trousit, protože je opravdu velký rozdíl, co zůstalo v Chile po diktátorovi, který nakonec důstojně předal moc ve svobodných volbách, a co po diktátorovi, který zemřel v teplácích a Kuba má tak leda kulové.

Bývalý labouristický britský premiér Tony Blair chce zase vstoupit ostře do politiky a zvrátit hlasování o brexitu. Přitom Tony Blair je hrobařem Velké Británie a zůstalo po něm více škody než užitku. Má za cíl prosadit nové referendum, tentokrát ale jedině správné, ke kterému přijdou všichni ti spokojení, chytří, dynamičtí a vysmátí městští elitáři, co jenom nějak nestihli jít pro samé plkání na Facebooku a Twitteru k prvnímu referendu a tak nějak si to celé podělali a teď čumí. Ten má tedy drzost.

A takhle my tady žijeme.