Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996POLITIKA: Velká koalice a italské prázdniny
Ostatně také já si myslím, že se někde domlouvá velká koalice a volám, ale ne zděšeně: “Konečně!!! Sláva!! Máme naději na normální poměry …“ (Už vidím, jak někteří čtenáři dočtou jen sem a hned začnou klikat na diskuzi a řvát na autora jak protržení tuři, že ta velká koalice….. a blé, blé, blé…., “ )
Velká koalice není žádné sprosté slovo, ani to není něco podobného incestu. Ale věc v Evropě odzkoušená a v určitých fázích vývoje státu bohulibá. A státu a společnosti prospívající. Což je dlouhodobě ověřeno všude kolem nás, kde existují politické systémy a státy, ke kterým jsme se po padesátileté bolševické odbočce dějinami vrátili. Ano, máte pravdu, myslím Německo a Rakousko. Ať chceme a nebo nechceme, naši vyspělejší a bohatší sousedé, naši tradiční (ne)přátelé a vzor.
Vždycky mne fascinovalo, jak čeští intoši, političtí komentátoři a takzvaní „politologové“ (což je podivná odrůda člověka, asi něco jako eunuch komentující sex) nadávali na velkou koalici. Politolog je někdo, kdo v praxi nemá předpoklady anebo schopnosti to úspěšně dělat (politiku nebo sex), ale imrvére o tom kecá a poučuje ostatní. Taktéž mne napadlo, proč už od doby první tajené polo-velké koalice zvané „oposmlouva“ slyšíme z různých stran jen silný řev a nadávky. A tvrzení, jak je to odporné a jak to s námi špatně dopadne, pokud to budeme dělat taky. Jako že když uzavřou naše politické strany tuhle velkou koalici.
Ačkoliv jak je i těmhle dovedům jistě známo, že v Rakousku už skoro padesát let existuje. A funguje. Rozhodně lépe, než naše politická scéna. V Německu se objeví vždycky, když je krize, což je od války většina doby. Fascinuje mne, jak různí pisálci a povídálci, co nám kladou už dvacet let tyhle státy za vzor, jakmile se pokusíme udělat něco podobného u nás, hned vyjí jak Azor, když mu zavřete ocas do dveří. Azor vyje, neb Azora to bolí! A je to taky bolí? No, právě, bolí!
Takže Velká koalice: oni ano, tam je to bezvadné, tam to funguje –stačí se podívat přes hranice na naše sousedy a na nás – a u nás je to přímo zakázaný!!! Z „morálních a zásadních důvodů“. Ty jsou vždycky nejlepší, že. To mi připomíná dobu, kdy ČSSR nesměla uzavřít dohodu se západním Německem ze „zásadních a morálních důvodů“. Na otázku, proč má takovou dohodu uzavřen náš učitel a vzor SSSR, odpovídali soudruzi , novináři a komentátoři, že oni ji musí mít uzavřenu „ze zásadních a morálních důvodů“. Dle starého latinského hesla: Quod licet Iovi, non licet bovi
Kdo to tady vlastně tak řve? Zkusme se podívat blíže na nepřátele velké koalice:
1. Nejhlasitěji a nejvytrvaleji křičí píšící „pravdoláskovníci“, typický je třeba Respekt. Tihle lidé se stále domnívají, že nějak, v nějakém okamžiku se dostanou jejich ideové modly nahoru k moci a zavedou „nepolitickou politiku“. Každá dohoda je lumpárna! I kdybychom suchý chleba žrát měli (tedy pardon - vy) a pili vodu z kaluží! Jen čisté ideály nás spasí!
2. Menší politické strany jsou zuřivě proti, prostě proto, že by v praktické politice zmizel vydírací a kradecí potenciál.
a) Lidovci by už nemohli opakovaně politicky vydírat každou vládu, do které se dostanou. A na základě své „nepostradatelnosti“ si nárokovat si vybrakování každého ministerstva a úřadu, kterého se zmocní a obsadí. Vysoce dotované zemědělství a „místní rozvoj“ jsou pro ně ony bájné zlaté doly El Dorada, kde se těží peníze, moc a síla. Pro všechny „bratry a sestry“ ve funkci.
b) Politické akce „pravdy a lásky“ a liberálních intelektuálů - tedy ODA, Unie atd. - se rozpadly vlastní neschopností. Jejich bývalí členové však stále „zasmraďují“ mnohé úřady a hlavně tištěná periodika, ale i rozhlas, blogy i TV plácáním o nebezpečnosti vlády dvoustrany a podobné pindy. To, že stejný způsob vlády funguje jak u našich sousedů, které jinak vzývají a kladou za příklad „čecháčkům“ (mimořádně sprosté a odporné slovo), ale třeba v Anglii, USA a dalších zemích, tiše zamlčují.
c) Zelení - tedy profesionální šíbři a lobbisté spojení s naivními a pomatenými aktivisty - se očividně a dokonale předvedli jako doslova ekonomický a politický mor srovnatelný s bolševiky. Vypadnou-li z vlády a parlamentu, vypadne jim z ruky obrovská moc spojená hlavně s penězi. Dotace, alternativní zdroje, blokování dálnic a vodních cest, dokonalá blokáda jakékoliv smysluplné výroby elektrické energie, ničení krajiny větrníky a výrobou „biopaliv“ atd. To je dnes zdroj obrovské moci a hlavně peněz. Až na pár pomatenců po nich nikdo plakat nebude. Snad jen ČSOB, jejíž politická chiméra Švejnar se málem dostal s pomocí zelených, pomatené ČSD vedené zhrzeným Paroubkem a peněz ČSOB na Hrad. Velká koalice by zelené dostala z velké hry. Hlavně o státní peníze.
d)Komunisté by vytvořením velké koalice přišli o svoji budoucnost. Jejich politické špičky by postupně ztratily prebendy, které vyměňují posledních patnáct let za svoje hlasy. Velká koalice by jim tohle zatrhla, pravděpodobně by i o velkou část „vybojovaných“ lukrativních postů přišli. Naopak vytvoření „tajné koalice“ mezi ČSSD a KSČM – jak ji provozoval Paroubek, když byl předseda vlády, by bylo jich dokonalým snem. (Nic na tom nemění to, že hlavně lidovci svým jednáním Paroubka k tomu doslova poňoukali.) Pro komunisty ideální stav? Menšinová vláda ČSSD !! Žádná zodpovědnost pro KSČM - ale mimořádné prebendy až po okresní úroveň. Vyzkoušeno s Rathem.
3. Také naši západní a jižní sousedé nemají logicky žádný velký zájem na tom, aby ČR skutečně prosperovala. Hlavně mají obavy, aby je „nedohnala“ v dohledné době. Oni jsou velice pyšní na svoji nadřazenost (porovnejme s naším postojem ke Slovensku, a to my těm Slovákům spíš přejeme). Velká část problémů, s kterými se potýkáme, je k nám přímo importována (například úplatkářství skutečně ve velkém přivezly až západní firmy a zelení aktivisté). Týká se to i neustálého omílání takzvaných českých zločinů v roce 1945 – dobrých na zlomení vnitřní morálky a sebedůvěry obyvatel a státu (p. Doležal a různí mladí rádobyintelektuálové) a používá se jich i k vydírání ČR, viz vstup do EU a jednání bavorské CSU. Následuje odtamtud přímé řízení a placení některých tzv. ekologistů a vůbec Strany zelených, což má mimo jiné zbrzdit a potlačit náš ekonomický rozvoj. Příkladem, jak se jinak postupuje na tzv. Západě a u nás, je například rychlé dobudování dálniční sítě v SRN (včetně bývalé NDR) v době, kdy v německé vládě byli Zelení a zároveň jejich „kontakty“ a „rady“ našim aktivistům jak výstavbě dálnic zabránit, znemožnit splavnost Labe přes hranice a zabránění napojení naší části Labe na propojení k moři. Dále třeba doslova „invaze“ větrníkového průmyslu do ČR, když má v SRN problémy, atd. Postoj Německa k českému hospodářství je protektorský a vyhovuje mu vše, co oslabuje jeho samostatnost a vývoj a pomáhá udržet závislost na „vyspělejším“ německém průmyslu.. Je to něco podobného, jak se chovala spolková vláda dlouhá desetiletí k Rakousku, které bylo silnou markou a sílou Bonnu a jeho bank trvale tlačeno do role slabšího a chudšího mladšího bratra. Po vstupu do EU a přijetí eura rakouská sjednocená politická scéna tuto závislost k nelibosti Němců zlikvidovala a dnes je Rakousko na tom hospodářsky lépe než SRN. K tomu máme sice ještě daleko, ale ne tak daleko, jak rádi Němci vykřikují v českých novinách i v Bruselu. Ovšem naše nejednotná politická scéna to našim sousedům ulehčuje.
O tom, že Rakušané udělají skoro vše proto, aby si dokázali, že ti „ziegelleute„ z Česka jsou něco míň, no o tom se přesvědčujeme prakticky každý den. U nich už je to skoro národní duševní choroba. Jednat s nimi proto může úspěšně jen silná vláda –jako byl Zeman v době oposmlouvy a Schwarzenberg díky původu a bohatství - a ne vláda, která je závislá na kdejakém nýmandovi, který dostane odkudsi „pokyn“ – nejlépe počitatelný - a svrhne ji.
4. V ekonomice nás čeká k vyřešení řada obrovských problémů. Nejen proto, že vypukla tzv. „krize“. Uveďme například:
a) Díky idiotské rvačce o poslanecké hlasy a nestabilnosti politické scény se národní důchod doslova prožírá. Mandatorní výdaje jsou šílené a často idiotsky směřované k lidem, kteří je nepotřebují a zneužívají. Politici všech stran se předhánějí v rozdávání peněz těm, kteří jich mají dost. Pak není pro ty, kdo je potřebují.
b) Už dvacet let se nestaví (až na nesmyslné kousky) dálnice a silnice. Bez dopravy není ekonomika, to věděli už Římané. (Za tu dobu například rozvojové Maroko postavilo 1500 km dálnic!!!) Politici se nedokáží ani dohodnout na pravidlech, ani donutit úředníky pracovat.
c) Železnice je doslova v troskách – nestaví se ani jediná skutečně moderní trať, stará zařízení se rozpadají, České dráhy prožírají miliardy. (I Maroko, ,když jsme u něj, začalo stavět TGV.)
d) Věda a vysoké školství jsou zablokované zasloužilými starci a mladými loupežníky. A rozmazlenými a zfrackovatělými studenty. Nikdo údajně nemá potřebné peníze a není síla, která by ten kolotoč marnosti a flákání rozetla.
e) Státní správa je obludně nafouká a stále roste. Policajtů je víc než za bolševika, přibyli k nim městští policisté a celníci. Na jednoho obyvatele máme víc „hlídačů“ než sověti za Stalina!
f) Výborné výsledky soukromého podnikání, které vedly k nebývalému zbohatnutí státu i obyvatel, jsou vytvořeny navzdory státnímu aparátu, nikoliv za jeho pomoci!
Pokud nechceme, aby se stát skutečně začal hroutit, je nutno vytvořit stabilní a více než jedno volební období trvající systém. V středoevropských podmínkách je to systém dvou velkých stran - jedné (rádoby) pravicové a jedné (rádoby) levicové. U nás ODS a ČSSD. Malé strany nesmí mít možnost pro své plezíry blokovat celý stát. Ani ho vyžírat zevnitř. Pokud chtějí konkurovat a nebo spolupracovat - jako třeba FDP v Německu - jistě. Budou vítané.
Obě velké strany si musí domluvit – třeba na dovolené v Itálii, to je jedno kde - rozumný politický program. Musí zastavit systém nazývaný „cochcárna“, kdy každý tupec a rádoby aktivista dokáže zablokovat prakticky celý systém - viz Bursíkovci a jádro a Labe nebo lidovečtí potratáři a podobně.
Nutné je zastavit politické boje uvnitř justičního systému. Prostudovat a zavést právní systémy podobné našim sousedům s jejich vnitřní logikou brzd a záruk. Provést odborné přezkoušení všech úředníků justice. Vyhodit ty, kteří už tam dávno neměli být - staří bolševici a mladí organizovaní zloději. Už nikdy žádný ministr Němec!
Musí se dohodnout na směřování naší zahraniční politiky. To, co předvádějí Zaorálek a Kavan, to je na úrovni Cháveze.
Ve vnitřní politice je u nás kolaps skoro dokonalý. Ve spolupráci s některými novináři a publicisty je doslova popravován každý pokus vytvořit něco rozumného. Pomluva, lež, krádeže policejních materiálů vyvrcholily poslední „italskou“aférou. Už nikdy člověk jako Randák ve vedení jakékoliv bezpečnostní služby.
To mohou zajistit jen politici obou velkých stran, pokud se domluví. Problém je, že ČSSD se začala v posledních letech tak podobat Sládkovým republikánům, že jedinou možností se zdá změna ve vedení ČSSD. Lidé typu Tvrdíka, Ratha, Zaorálka a podobně prostě nemohou mít v politice místo.
To ale znamená, že i ODS bude muset dokázat, že ty desítky grázlů, co do ní nalezly, musí ven. Je otázka, zda to dokáže.
Tento čurbes, v kterém jsme se octli, vyhovuje jen šíbrům (skutečným podnikatelům nikoliv) a politickým trpaslíkům, kteří se dostanou náhodně a nebo za cizí peníze - jako zelení minule - k moci.
A že máte, milí novináři a politologové i milí čtenáři, strach, že si místa, prebendy, platy a limuzíny rozdělí potichu zástupci obou velkých stran? Jako v Rakousku? To je možný. Jo, ale to nám skutečně chcete namluvit, že ta opakovaná změna „kádrů“ po každých našich volbách, kdy se vítězná strana a hlavně různé ministraničky vrhnou na ministerstva a státní úřady jak Hunové do Evropy, aby likvidovali, zabírali, rozdělovali a dojili stát, je něco lepšího? Nejdřív se musíme domluvit, pracovat a až se budeme mít jako v Rakousku, tak to můžeme „morálně„ řešit
Že naši novináři soustavně tvrdí, že velká koalice je hrůza, to chápu. Ti z lumpáren (nejen ze svých, ale hlavně z cizích) žijí. Představte si tu hrůzu, a jak by se nadřeli a jak by to nebylo tak senzační, kdyby museli psát o něčem jiném než je koupání Tlustého s poněkud tuctovou dámou v bakelitovém bazénku. A nebo o „luxusní“ dovolené Topolánka v trapně středo-buržoasním středisku Itálie, kde ho fotí šmíráci z AHA + vyhozený agent a prodává to nechutný Randák. A všichni novináři předstírají neznalému publiku, že je to “světové středisko“! Cha chááááá!
Kdyby se aspoň ten Topolánek rekreoval v nějakém skutečně nóbl středisku! Třeba na Sardinii a nebo na Seychelách!
Takhle jsou ti dnešní investigativci a moralisti na úrovni bolševických novinářů z roku 1968, když „se hrůzou chvěli nad morálním úpadkem“ presidenta Antonína Novotného. Který si - představte si to, soudruzi - koupil v Ňjú Jorku kapitalistický fotoaparát Polaroid. Co z něj hned lezou fotky! A za doláry, souzi!!! Zatímco my, správní pracující, fotografujeme sovětským fotoaparátem Smena!Takhle pindali na jaře 1968 – když se to smělo - aby pak dalších dvacet let drželi hubu a krok. (Dneska se my, „pracující“ – hrají na strunu buranství a závisti novináři - koupeme v Bibione nebo v Chorvatsku. Topolánku, chápeš??? )
No, to je úroveň. Už aby to vzal do ruky někdo jiný. V politice i novinách.
Myslím, že bez velké koalice to bohužel nepůjde. Jen jde o to, kdo ji vytvoří.
