Socialisté a komunisté vyhlásili válku plátcům přímých daní, a to nejen té nejbohatší části, která platí daně nejvyšší, ale vlastně té jedné třetině (!), která z celé daňově povinné populace přímé daně vůbec platí. Už skóre jeden platící ku dvěma neplatícím je drsnou realitou ukazující, jakým způsobem se stát chová k těm, kteří jsou aktivní a mají vyšší anebo vůbec zdaňované příjmy (a to, zdůrazňuji, nejsou ještě všichni žádní boháči!). Kromě toho politici vyhrožují i právnickým osobám, že jim zvýší daň z příjmů, socialisté konkrétně o 2 %, komunisté jsou také připraveni k jakékoli loupeži, neboť to je jejich svatá tradice. Toto vyhrožování již trvá od neslavného svržení vlády Jiřím Paroubkem, kdy krátce nato byla zahájena planá volební kampaň, než Ústavní soud přehodil výhybku. Bohatší jedinci a představitelé právnických osob - plátců - nějaký čas avizují, že jestli toto daňové vyhrožování, které má sanovat praseckou praxi naších politiků, která nás přibližuje ke státnímu bankrotu obrovitým zadlužováním s cílem nakrmit všechny hladové, především nic neprodukující krky (starobní a skutečně vážně nemocní důchodci ať se necítí dotčeni, ty na mysli rozhodně nemám) a vytvářením závisláků na dávkách již druhé generace bude skutečně uvedeno v život, opustí jako daňoví rezidenti tuto zemi. Tvrdím, že je to správné varování a rozhodnutí.

Soudruh Milan Urban před dvěma dny bohorovně prohlásil, že to jsou jen varování bohatých firem, které zastrašují, a jeho to nechává klidným. Tak tomu věřím. Urban nepobral rozumu, to je zřejmé po celou dobu, co působí ve vrcholné politice a kdy má jako hutník velké předpoklady k tomu stát se makroekonomickou hvězdou první velikosti. Nicméně inteligence ingotu čisté oceli není to, co tento stát od případného ministra průmyslu potřebuje, jestli vůbec takovou funkci potřebuje. Urban nevzal na vědomí varovná čísla ukazující, že exodus firem z České republiky do daňově přijatelnějších a především stabilnějších zemí již nastal a nabírá na rychlosti. Já mu trochu rozumím: on dobře ví, že hlavní skupina fyzických osob a firem střední velkosti anebo malých firem nebude s to unést jednorázové náklady přesunu sídel (či bydlišť) do zahraničí a náklady tamních režií, ale už dnes lze tvrdit, že ti nejvýkonnější, kteří musejí plánovat budoucí výnosy a náklady včetně daňové zátěže, sídla a bydliště přesunou. Lze doporučit každému, kdo má k tomu schopnosti a předpoklady, aby o tom přinejmenším vážně uvažoval a případně to i udělal. To zní téměř vlastizrádně, ale pokusím se vysvětlit, proč to vůbec není nemorální.

Když nám před léty nebožtík Alex Pederssen z firmy Danfoss vysvětloval, že mu nedělá žádný problém platit vysoké dánské daně a pojistné, chápali jsme, proč tomu tak je: dánský stát (ale to obecně platí pro Skandinávii nebo Holandsko či Německo například) poskytuje svým občanům z centra anebo z komunálních zdrojů perfektní nebo velmi dobrý servis, vynikající železnice, udržované silnice všeho druhu, cyklostezky, pilné anebo přinejmenším ochotné úředníky a relativně nízkou byrokratickou zátěž atd. Co nám poskytuje tato republika? Leda tak h.... Stačí si dojít (s výjimkou přepážkových služeb agendy občanských a řidičských průkazů a živnostenských úřadů, které se v posledních třech letech nádherně zrychlily a zefektivnily) na kterýkoli úřad s jakoukoli žádostí a máte o legraci postaráno. Silnice a ulice měst jsou jako v Banátu či východním Mongolsku. Jet vlakem a dojít si na záchod může být opravdu velké dobrodružství, jaké nezažil ani Philleas Fogg cestou po Indii a Livingston by nám mohl závidět, jak je vzrušující cestování dostupné ve středu Evropy. Do koše se chce házet výzvy ČSÚ, které mně jako zaměstnavateli chodí s železnou neodbytností a pravidelností, a o chování či práci policistů hanba mluvit. Pokud mluvíme v Čechách o cyklostezkách, pak se ptám - co to je? Jedna špičková za skromné peníze je ve Vysočanech a nedávno jsem slyšel nadšenou zprávu v rádiu, že budou dělat z Turnova do Tatobit 850 m cyklostezky (to je světový pokrok), aby se pracujícím lépe a bezpečněji jezdilo do práce. To jsou jen drobty, o kterých je snad zbytečné vůbec psát a mluvit v rádiu. Když chci na bezpečnou cyklostezku, musím do Saska - tam jich jsou stovky kilometrů. Důchody jsou mizerné zvlášť pro toho, kdo více (protože je pilný) vydělával, a takto bych mohl poplakávat do nekonečna.

Není tedy hanbou nesoucítit s kasou tohoto státu, který nám nenabízí ani náhodou protihodnotu za peníze, které nám na daních vytáhne z kapsy, a navíc na politicich je vidět (a to téměř bez ohledu na politickou stranu), jak moc se namáhají, aby nám jich vytáhli více (příjmová stránka rozpočtu jim velmi leží na srdci), a vůbec jak neradi přemýšlejí, kde pořádně ušetřit (natož aby se nebáli s tím hlavně začít). Kecy o tom, jak ušetří na předražených dálnicích, se nedají poslouchat, a sice proto, že jsou všichni z těchto dálnic dlouhá léta prokrmováni, a proto jsou tak drahé. To by musely české stavební firmy budující dálnice zdaňovat jiné příjmy, než jaké skutečně zdaňují. K tomu si přidejte drzé odbory, vlaky plné režijních povalečů (kteří až do pátého kolena mají nárok na jízdu za babku), a tak za tohoto stavu věcí a s perspektivou, kterou máme, se nelze divit, že ti, kdo to jsou schopni zvládnout, již odcházejí anebo takový postup připravují anebo přinejmenším zodpovědně zvažují. Koho budou ti trubci zdaňovat za pár let, to nechme na své fantazii - možná budou zdaňovat jen sami sebe, pořád dokola, a podávat na sebe trestní oznámení pro krácení daní. A takhle my tady žijeme.....