17.9.2019 | Svátek má Naděžda


POLITIKA: Tuzemské lobbování...

4.8.2009

... hlásané hodnoty a Špindlerův mlýn

Červencová koncentrace vlivných Čechů v toskánské zemi zaslíbené, „novém Špindlerově mlýně“, předvedla i těm největším optimistům, jak málo čeští politici chápou smysl svého poslání a jak nízkou hodnotu přikládají státu, který buď reprezentují, anebo v blízké budoucnosti reprezentovat chtějí.

Znalci samozřejmě prohlásí, že kvůli takovému zjištění vůbec nebylo třeba čekat až na toskánské léto. A skutečně nebylo.

*

Dostatečnou ukázkou úděsných poměrů vládnoucích v české politice byla slova samotného prezidenta publikovaná loni v únoru deníkem MF Dnes. S naivitou, hraničící až s prostotou, tehdy Václav Klaus vyložil, že o jeho setkání s lobbistou Andrejem Surňakem v předvečer prezidentské volby věděl snad každý. „Také jsem se s ním sešel v plném hotelu. Když jsme si volali, já byl na jednom místě Prahy, on na druhém, tak jsme řekli, že se sejdeme někde uprostřed. A já jsem plácnul, co třeba tamhle. Neviděl jsem v tom nic utajeného. Politika je přece lobbismus.“

Po takovém vyjádření se už nemůžeme divit ničemu. Lobbismus samozřejmě patří k politice všude na světě, ale lobbisté se nescházejí s hlavami států, nanejvýš s lidmi z jejich úřadu. A už vůbec není možné domluvit si s prezidentem schůzku někde v půli cesty. Jak tehdy připomněl na svém blogu Martin Pokorný, představitel státu vyjíždí v ústrety jen sobě rovným.

Stát je nástrojem zákona a garantem spravedlnosti a pokud by se měl ocitnout v rukou lobbistů, přestal by být státem. Každý, kdo jej chce reprezentovat, musí vědět, jak náročné služby se ujímá a kolik omezení je s ní spojeno. Kupříkladu se nemůže sejít kdekoli s kýmkoli, neboť ztělesňuje státnost mimo jiné i tím, že se musí chodit za ním. Každý lobbista si musí být vědom, že nemluví se soukromou osobou, ale s někým, kdo představuje stát, a že se k němu tudíž musí obtěžovat. Právě proto, že je to stát, a nikoli servisní agentura zájmových skupin.

Když Václav Klaus navzdory obecnému přesvědčení, kterak „zvládl prezidentskou roli“, vůbec nepochopil její smysl, nemůže nás překvapit ani chování ostatních politiků, natož nějaké toskánské fotografie.

*

Politici se rádi prezentují jako služebníci obce a jako ochránci všemi sdílených hodnot. Hodnoty se však nedají jen tak hlásat, dají se pouze stvrzovat. Teprve svým jednáním může člověk dokázat, že tomu či onomu přikládá nějakou hodnotu: tím, že se vzdá něčeho jiného.

Skutečný politik nám třeba nemůže svým jednáním vzkazovat: Stát pro mne představuje velkou hodnotu, ale lyžovačce ve Špindlu dávám přednost.

Kdo chce být politikem, musí se nejednou vzdát onoho potěšení, jaké nabízí nezávazný potlach typu „Tak jak? A co jinak? Že je tu ale krásně, bať?“ Měl by se raději vzdát i návštěvy jistých zaslíbených lokalit. Pokud mu za to stojí pověst státu. Jinak řečeno, pokud mu za to stojíme my ostatní.

ODS Praha 2



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.