Nevím, odkud se vzala ta pitomost, že president má být nadstranický. To nemá být ani náhodou, protože nemá-li jasný politický názor, tak je améba. Nevím, kde berou nadšení příznivci V. Havla názor, že byl nadstranickým prezidentem. Havel přece v domácí politice celou svou osobností vyzařoval touhu zničit ODS a jeho intrikování vyvrcholilo v r. 1997, kdy se pokusil nastolit vládu občanské společnosti v duchu ryzích masarykovských tradic politiky Hradu. Zatímco v zahraniční politice si vážím jeho jasného příklonu k těsné transatlantické spolupráci, tak v domácí politice byl Havel zničující a představoval to nejhorší, co si lze ve funkci presidenta představit. Dovede si vůbec někdo představit, že by si V. Klaus dovolil to, co Havel v r. 1997? A to nemluvím o tom, že mu nesmrděly tunelářské Junkovy peníze za polovinu Paláce Lucerna.

Vstup Havla do politiky se už pochopitelně díky historický souvislostem již nikdy nemůže opakovat a už devatenáctý rok máme systém, který má všechny formální atributy demokracie včetně dělby moci a institucionálního zajištění jejího fungování. V. Klaus je dlouholetý matador české politiky a to s sebou přináší jistou míru nectností, kterými se vykazuje, ale s tím se nedá nic dělat. Je však opravdu předvídatelný a to není málo. Svoji pozici na české politické scéně si tvrdě odpracoval a vydřel a svou nesmírnou pracovitostí a umanutostí dráždí kavárenské intelektuály tak, že ztrácejí rozum, když ho mají hodnotit.

Klaus by si tedy zasloužil protikandidáta se stejnou minulostí, zkušeného v politice, kde by si odpracoval v různých pozicích svoje místo na politickém nebi a třebas i třeba v politice v jiné zemi. Takového soupeře mu chvástavý Paroubek neuměl předložit a sám se mu postavit ani nechce a vlastně ani nemůže, a tak "vygeneroval" Bursík J. Švejnara a nabídl jej s Paroubkovou nejprve váhavou pomocí jako protikandidáta. A je to špatně, to se ukáže, pokud by Švejnar uspěl (což se věřím nestane), protože během 60 dnů dokázal "pružně" měnit názory i na velmi závažná témata, jakým je například americký radar, tak, jak se začal trochu orientovat v náladách volitelů a jejích voličů. Ten člověk velmi citlivě reaguje na to, co se po něm chce, a dělá to (nejspíš návyk z dob, kdy si musel budovat nový domov a srovnat se s novou vlastí - to vždy vyžaduje velkou míru přizpůsobivosti) s bezostyšnou upřímností. To je ta změna, o které mluví Šiklová i J. Urban.

Když jsem opakovaně psal, že volba prezidenta bude šaškárna, tak velmi nerad konstatuji, že také šaškárnou je a jen na povrchu se zdá, že tomu tak není. Když porovnám Švejnara s báječnou důstojnou kandidátkou senátorkou Moserovou, vzdělanou ženou, která vedle vědecké práce a špičkového překládání D. Francise ještě stihla odvést tvrdou práci v politice (a bohužel takoví lidé vymírají a noví v nedohlednu), tak mám hned po náladě.

Dovede si někdo představit, že by mohl někdo v USA nebo Velké Británii či Německu, ať to nemáme daleko, kandidovat na funkci presidenta, premiéra resp. spolkového presidenta, aniž by jedinou sekundu nepracoval v politice a jeho názory byly v dokonalé ilegalitě? Jestli ano, tak je buď v deliriu anebo je po lobotomii. V Čechách to možné je; Švejnar je dle mého názoru velká neznámá v politických názorech (má-li jaké, kromě příklonu k levičáctví) a jeví se mně jako bezcharakterní kariérista, který se nechal jako kandidát doslova uplácat, dotvořit a plynule podle okolnosti "upgradovat". Jedno mé dalekozraké oko nezůstalo suché, když jsem se před týdnem v novinách dočetl názor jednoho z jeho kolegů na Michiganské univerzitě, že jeho kandidatura je logickým vyústěním jeho směřování v politice. To je kolosální hloupost, protože ještě před rokem ani netušil, že by ho mohlo potkat tohle neštěstí kandidatury, a dodnes, když má mluvit o tom, co patří do pravomoci presidenta, odpovídá, že si musí nechat zpracovat analýzy. Sancta simplicitas!

Jenže co chcete v Čechách, kde mašinfíra může být premiérem, kde starosta malého městečka může během několika měsíců zasednout do křesla místopředsedy vlády a neví, která bije, kde člověk, který nevyhrál jediné volby, se může z nedostatku soudnosti jiných stát premiérem, kde do okruhu premiérových kamarádů patří světští, který vymění svoji manželku 1.0 za typ přítelkyně 2.0 a později manželku 2.0, kde současný premiér chodí na veřejnosti ve zmačkané značkové košili, rodina pro něj je nepotřebné harampádí a svoji milenku prosadí do vysoké parlamentní funkce a v neposlední řadě kde současný president si neodpustí známkovat svého ministra zahraničí za to, že je Rakušan?

Takže zjednodušeně řečeno: houby s octem a ne standardní demokracie, a proto taková volba presidenta, že je to k pláči. Do standardní demokracie to máme hodně daleko. A takhle my tady žijem. Napsáno před 3. kolem, venku je krásně a já si sluníčko nenechám touto šaškárnou zkazit.