Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996POLITIKA: Stane se Pithart napodruhé prezidentem?
Přes vysokou popularitu současného prezidenta existuje významná část veřejnosti, která by ocenila změnu na tomto postu. Nejde jen o kontroverzní politické názory Václava Klause, za tři roky ve funkci už měl dost příležitostí v mnoha oblastech prokázat svoje silné i slabé stránky. Postoj hlavních stran k němu je léta stejný. Otázkou je, zda se najde vyzyvatel s reálnou možností porazit jej.
Uvědomme si, že nehledáme krále ani poloboha, ale osobu schopnou prezidentskou funkci důstojně a dobře vykonávat, osobu, která může porazit Václava Klause zvoleného na třetí pokus koalicí „národní fronty“.
Petr Pithart měl všechny předpoklady uspět v minulých prezidentských volbách. Ve sněmovně byla vláda sto jedna socialistů, lidovců a unionistů a i v Senátu převažovali podporovatelé Špidlovy vlády. Chybu udělali „otcové“ stojedničky a především Cyril Svoboda. Pokud by se při sestavování vlády dohodli Vladimír Špidla, Cyril Svoboda a Hana Marvanová na společném kandidátovi na prezidenta, měl tento zvolení prakticky jisté.
Prokázal se však tragický nedostatek strategického uvažování předsedů ČSSD, KDU a US-DEU. Spolu s Otakarem Motejlem byl Petr Pithart nejpřirozenějším kandidátem. Protože ČSSD měla premiéra a předsedu sněmovny, tak podobně jako v okolních zemích, měl „přirozený“ nárok široce přijatelný zástupce menší koaliční strany.
Místo toho Špidla rozehrál vnitrostranické referendum o prezidentském kandidátovi ČSSD. Připomeňme, že Špidla navrhl sociologa Potůčka a Gross právníka Bureše, ty doplnil Zeman a Motejl. Výsledek nepřekvapil, jasně vyhrál Zeman. Občané museli strpět martyrium tříkolové prezidentské volby, kdy výsledek určila dohoda Klause s komunisty a několika „odpadlíky“ z KDU-ČSL, US-DEU a nestranických senátorů.
Za svoji chybu její strůjci draze zaplatili, kde je konec Špidly, Svobody i Marvanové? Velké problémy má dnes nejen ve vysoké politice končící US-DEU, ale nove i KDU-ČSL.
V únoru 2008 nás čeká nová volba prezidenta. V tuto chvíli je nejpravděpodobnější opakování souboje Klaus, Pithart. Petr Pithart není nepopsaným listem, je to člověk každým coulem politický. V názorech se vyvíjel od komunistických, přes reformní, antikomunistické, liberální až k umírněné křesťanskodemokratickým. Vždy byl ve svých postojích věrohodný a jeho četní odpůrci za změnami názorů neprokázali prospěchářství. Mnohdy byl se svými názory v menšině a prohrával. Dokázal se vždy zvednout a znovu jít do boje. Ustál vedení první nekomunistické české vlády i řízení Senátu, bez jeho výrazných vyjednávacích schopností a mnohdy vyčítané vstřícnost k oponentům by to bylo nemožné. Obhájce přímé volby prezidenta může Pithart uspokojit tím, že získal politický mandát osobně od lidí, dvakrát uspěl v senátních volbách. Letos na podzim půjde již do třetí bitvy.
Představa Petra Pitharta na Pražském hradě málokoho nadchne, ale nikoho nezděsí. V reálném světě, kde ne vždy pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí, to není málo. Pro mnohé z nás je Petr Pithart přijatelnější volba než pokračování Václava Klause. Bude to stačit k jeho zvolení?
(Autor, právník, je předsedou LiRA/LiberálovéČR a IKHB)

