Máme vládu s důvěrou. Po mnohahodinovém řečnění u pultíku ve Sněmovní ulici nebylo překvapením, že vláda pod vedením Andreje Babiše důvěru získala.

Kdo doufal či dokonce věřil, že by důvěra nebyla vyslovena, je buď naivní, nebo snílek (případně naivní snílek). Někteří lidé demonstrovali, úspěšně narušovali jednání Sněmovny, ale bylo jim to platné asi jako mrtvému zimník. Karty byly rozdány podpisem koaliční smlouvy mezi ANO a ČSSD a „opoziční“ smlouvy s KSČM.

Výsledkem mnohahodinového jednání poslanců je jen další sbírka několika projevů, které budou šířeny sociálními sítěmi, komentovány slovy typu – To je ale pašák! Na prezidentku s ní! Mluví mi z duše! atd. Voliči opozičních stran se mohou bít v prsa, jak správně volili. Jak málo stačí…

Ve skutečnosti se 11. července 2018 odehrávala jen další show pro masy. Nic jiného. Nebyl to boj za demokracii a vůbec ne za svobodu. Bylo to jen vystoupení, které mohli diváci u televizních obrazovek sledovat místo oduševnělých seriálů o slepé zelenooké dívce, která ke štěstí přijde. Ano, byla to plnohodnotná náhražka tzv. mýdlových oper. V tomto případě reklamní bloky na prací prášky nahrazovalo důkladné mytí hlav členů koalice či opozice. Přitom to nebylo nic jiného než v některých případech neuctivé, ale hlavně neupřímné představení placené z našich daní.

Jednou z ústředních postav divadelního představení byl Miroslav Kalousek. Tomu se vrátila minulost. Je tomu dvanáct let, kdy si dokázal představit vládu podporovanou komunisty. Nyní proti ní bojuje. Samozřejmě, tehdy šlo o korýtko pro něj, nyní pro jiné. Nelze opomenout hlavní hvězdu dne – Andreje Babiše. Ten svou podivnou česko-slovenštinou (omlouvám se všem česky a slovensky hovořícím občanům) se nejprve snažil působit jako člověk nad věcí. Následně mu prostě nervy nevydržely. Projevil se ve své přirozenosti – arogantní a cholerický tajtrlík s výrazem a gesty Adolfa Hitlera z jara 1945, bohužel také s absolutní mocí v naší zemi.

Nesmíme však zapomenout ani na ostatní postavičky provedené (nikoli však povedené) inscenace. Neunavujme se rozepisováním jednotlivých postav – za to skutečně nestojí. Povšimněme si hlavní myšlenky scénáristy: „Lidé jsou hloupí, nic si nepamatují!“ Bohužel, tento předpoklad se i potvrdil. Lidé brojí proti vládě ANO a ČSSD s podporou komunistů, avšak stejné vlády v jejich krajích, městech a obcích jim nevadí. Stejně tak ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a i Piráti buší do ANO, do socdemáků a samozřejmě do komunistů. Proč s nimi či s jejich podporou jinde vládnou? Jsem ochoten akceptovat takovýto slepenec v malých vesnicích, obcích do cca pěti tisíc obyvatel – je jedno, jestli je členem či nečlenem, zde se volí lidé, ne programy (i když členství u komunistů, ANO, SPD, ČSSD je dle mého výraznou vadou). Ale jak může po tom všem sedět např. ODS s ANO ve vedeních krajů, měst? To samé platí i o ostatních.

Chcete-li, vážené poslankyně a vážení poslanci nyní v opozici, nedělat z lidí hlupáky, potom ukončete spolupráci s ANO, ČSSD a komunisty i na krajích a městech. Dokažte, že jste nemlátili prázdnou slámu, že jste to mysleli vážně! Vím, vypustili byste si rybníček. Ten ale silně zapáchá a lidem se už z něj zvedá žaludek.

Autor je místopředseda Svobodných