Nejnovější politické překvapení je volební spolupráce KDU-ČSL a bývalé europoslankyně Jany Hybáškové. Účelové spojení dramaticky odlišných politických prvků se nápadně podobá spojení Kalouskova TOP 09 a jedné ze stran starostů. Obě lidovecké strany hledají cesty k personálnímu posílení svých politických formací a obě hledají cestu jak obejít volební zákon. Ten stanovuje pro volební koalice načítací kvórum 5 procent pro každou stranu v ní zastoupenou, koalice dvou stran musí pro vstup do sněmovny získat minimálně 10 procent, tři strany patnáct procent atd.

Stejně jako vznik nových stran má svůj protiklad v jejich zániku, tak i stěpení má svůj přirozený opak ve slučování. Pokud by nebyla politická soutěž deformovaná špatně nastavenými zákony, pak bychom byli svědky podstatně dynamičtějších pohybů všemi zmíněnými směry.

Předvolební koalice se osvědčily

Nerovnoměrné rozdělování mandátů stranám z důvodů odlišných počtů mandátů stranám dle velikostí krajů přímo vybízí k předvolebním koalicím i strany překračující pětiprocentní hranici. Navíc jsou historicky úspěšné, např. koalice ODS a Křesťansko demokratické strany v roce 1992, nebo lidovců a unionistů v roce 2002.

Minimálně tři kandidátky, KDU-ČSL-Hybášková, TOP 09-Starostové, Věci veřejné -SNK ED, jdou do voleb jako faktické dvojkoalice obcházející volební zákon s tím, že kandidátku postaví jedna ze stran a druhá na ni pouze dodá své členy. Pokud však budou ve smlouvách „o spolupráci“ zmíněné i programové a finanční otázky, pak obsahová shoda se smlouvou „koaliční“ bude velmi vysoká. Na internetu dostupná smlouva mezi TOP 09 a hnutím Starostové a nezávislí devětkrát v sedmi článcích smlouvy obsahuje termín společně. V případě úspěchu počítají s ustavením klubu obsahující v názvu obě strany. Političtí mazáci Kalousek a Svoboda vystavují svoje projekty smrtícímu riziku.

Liberální sociální unie (zelení ve sněmovně 1992-1996)

Po každých volbách je podáno několik žalob zpochybňujících jejich výsledky či průběh. Není důvod se domnívat, že v říjnu to bude jinak. Tentokrát však některá z žalob může uspět a mít dramatické dopady. Obdobná situace nastala již v roce 1992, kdy ve volbách uspěla Liberální sociální unie s šesti a půl procenty. Byla složena ze Strany zelených, Československé strany socialistické, Zemědělská strany a Hnutí zemědělců a nezávislých osobností. Tehdy však o tom, zda jde o koalici nebo o „politické hnutí s kolektivním členstvím“, nerozhodoval soud, ale samy strany ve volební komisi.

Možný konec lidovců pro 90 letech

Představme si vysoce pravděpodobnou situaci: jedna z lidoveckých kandidátek získá šest procent a bude napadena žalobou jako koalice dvou stran. Nejvyšší správní soud se bude muset vyrovnat s posouzením, kdy se spolupráce samostatných politických subjetků stává koalicí, a dochází tak k obcházení volebního zákona. Soudci budou mít v rukou osud nejen dvou či více politických stran, ale i možné vlády či redukce politické mapy pouze na tři strany.

Kráceno vyšlo v HN

Autor je člen strany Liberálové.cz, politolog, ředitel Institutu K.H.Borovského, osobní stránky.