Je to sotva pár týdnů, kdy jsem spíše v humorné nadsázce v komentáři V Senátu straší upozornil na poněkud nelogické jednání místopředsedy senátního bezpečnostního výboru Jaromíra Štětiny v souvislosti se skrýváním gruzínského Čečence, jehož žádost o azyl u nás byla zamítnuta, neboť podváděl. Tehdy pan senátor nařkl naši tajnou službu z partnerské spolupráce s ruskou FSB, udělal k tomuto objevu tiskovou konferenci a zavolal k ukrytému uprchlíkovi TV Nova. Trochu jsem se tehdy divil, proč to pan senátor neřeší ve svém výboru a proč dává přednost porušování zákona, byť má imunitu.

Po měsíci přišel pan senátor s další „bombou“, kterou pro změnu vypustil na veřejném zasedání v Senátu, a to že BIS zkouší získávat mezi žadateli o azyl informátory, což je podle pana senátora nemravné. O této věci pan senátor tentokrát diskutoval při projednávání evropské azylové směrnice, v přítomnosti člena vlády České republiky a zřejmě i novinářů, neboť se informace dostala do médií.

Nebyl jsem na jednání přítomen, ale pokud je toto pravda, zůstává mi nad skutky senátora Štětiny opravdu rozum stát. Jednak se domnívám, že odpovědný politik, který pracuje v zahraničním a bezpečnostním výboru naší horní komory, by asi mohl vědět, že pokud zveřejnil pravdivou informaci, naprosto nepochopitelně a hazardně dekonspiruje a ohrožuje mnohé lidi, ať již z prostředí bezpečnostních služeb nebo z řad jejich spolupracovníků. To je vzhledem k našim soupeřům, ale i možným zdrojům hrozeb opravdu mimořádně neinteligentní postup.

Netuším zda má pan senátor bezpečnostní prověrku, ale pokud ano, mělo by s ním být zahájeno odpovídající řízení a měla by mu být odebrána - obdobně, jako svého času nebyla za podobné skutky udělena Janu Kavanovi. Takto se prostě odpovědný člověk, natožpak ústavní činitel, který by se mohl z titulu svého postavení setkávat s tajnými informacemi, nemůže chovat, samozřejmě pokud mu leží na srdci zájmy bezpečnosti této země, jejích občanů i výkonnost našich bezpečnostních struktur. Pokud mu na srdci leží jako důležitější jiné zájmy, měl by to říci.

Svou bezpečnostní i zpravodajskou aktivitou Česká republika významně spoluodpovídá za bezpečnost celé EU a schengenského prostoru, kam lidé získávající azyl u nás vstupují. Předpokládám a doufám, že naše služby mají znalost, informace a přehled nejen o válečných uprchlících z Čečenska, ale také o islamistických radikálech z kavkazského regionu, kteří by k nám nebo do EU mířili. Jakkoli chápu, že se mnozí lidé potřebují z tohoto regionu dostat, aby si zachránili život, a lze zvažovat jejich zajištění azylem, nevyplývá z toho, že bychom je neměli bezpečnostně monitorovat nebo zpravodajsky vytěžovat zejména pokud jde o radikální islámské bojovníky. A navíc, nikdy nelze vyloučit, že se v těchto strukturách pohybují lidé, kteří nemají na srdci naše zájmy, ale zájmy jiných zemí a jiných služeb, a je třeba je velice důkladně prověřovat.

Nebudu zdůrazňovat, že při všem, co je s islamistickým extremismem v poslední dekádě spjato, musí být naše zpravodajské služby aktivní, získávat informace a prověřovat osoby migrující do naší země, včetně posuzování jejich žádosti o azyl. Nechápu však, jaké motivy vedou senátora Štětinu a TOP 09 k tomu, aby tuto práci tajných služeb dekonspiroval a odsuzoval. Komu to slouží? Této zemi opravdu ne.

Když se dívám na kravál, který vyvolalo pár skutečně pitomých výroků Mirka Topolánka, a porovnám to s dílem pana senátora Štětiny, pak se divím nad prioritami českých médií. Skutečně stačí jeden cíleně vulgární, dehonestující a primitivní výrok na všechny titulní stránky, zatímco mezitím může jiný politiky diskreditovat bezpečnost státu a ještě se mu dostane bezmála kladné publicity? Slovo mediocracy není od nadvlády médií, jak si mnozí v Čechách myslí, ale od pokleslé průměrnosti.

Převzato z autorova blogu na www.aktualne.cz