Ústavní soud svým rozhodnutím zrušil dvě klauzule do té doby platného volebního zákona, které znevýhodňovaly menší a malé strany. Dal jasně celé veřejnosti najevo, i po tlaku prezidenta Miloše Zemana na soud, že pro demokracii nejsou nejdůležitější volby, ale i dělba moci na moc ústavodárnou, výkonnou, soudní a mediální.

Ústavní soud tak vyhověl žádosti jednadvaceti senátorů z roku 2017 ze STANu, KDU-ČSL a TOP O9, ve dvou ze tří požadavků. Nezrušil jen takzvaný D’Hondtův princip přepočítávání hlasů, který vždy zvýhodňuje silnější.

Konkrétně šlo o to, že po třech a půl letech soudce zpravodaj, sedmdesátiletý Jan Filip, který je považován za nejvýznamnějších sloužícího českého konstitucionalistu – má za sebou třicet zahraničních stáží a několik set odborných publikací – předložil plénu návrh na úpravu a plénum Ústavního soudu nakonec zrušilo dvě zásadní klauzule: navyšování kvóra pro koalice, to znamená, že do sněmovny už nemusí mít dvoukoalice místo pěti procent hlasů deset, trojkoalice patnáct a tak dále.

A zároveň zrušil část týkající se určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, protože porušoval princip rovnosti hlasů a šancí pro malé strany. Senátoři uváděli příklad z voleb v roce 2017, kdy STAN potřeboval pro jeden mandát 44 tisíc hlasů, zatímco ANO jen 19 tisíc.

Zatímco zrušení kvóra se týká jen matematiky a nepotřebovalo by hledat novou formulaci, druhá část představuje složitější problém a novými změnami se bude muset zabývat sněmovna i Senát. Navržený nový text musí v obou komorách získat většinu, ale konečné přijetí v Senátu nemůže již přehlasovat sněmovna.

Podle ústavních odborníků možných řešení v tomto případě je mnoho a těžko odhadovat, které by mohlo nakonec projít. Například by bylo možné – což jsem slyšel nejčastěji – sečíst výsledky a teprve pak přidělit kvóra jednotlivým krajům.

Sněmovna a Senát teď musí v rozmezí asi tří až čtyř měsíců rozhodnout, jak se hlasy po volbách budou mezi jednotlivé kraje rozdělovat, protože do srpna musí být předloženy kandidátky.

A ač současně plénum Ústavního soudu ve svém nálezu sdělilo, že nemusí nutně datum voleb, které prezident vyhlásil na 8. a 9. října 2021, platit, podle odborníků nejspíš zůstane nezměněno.

Budeme-li ale nakonec spekulovat, zdá se, že prezident, který vyhlásil datum voleb již 28. prosince, tedy nezvykle předčasně, tak učinil nejspíš hlavně proto, aby k změnám volebního zákona nedošlo, protože tušil, že změny oslabí premiéra, jehož slabosti kvůli střetu zájmů, spolupráci s StB, vyšetřování Čapího hnízda a podobně může využívat: Ví, že se proti němu nikdy nepostaví.

Na druhé straně Ústavní soud a soudce zpravodaj Jan Filip s předložením návrhů na změny čekal tak dlouho nejspíš proto, že čekal na dobu, až návrh bude mít v obou komorách parlamentu šanci, že bude schválen. Tak tomu ve starých demokraciích chodí a tomu se zřejmě pan Filip přiučil na zahraničních stážích.