Snad jste to jako děti také zažili: jeden frajer něco provádí a jeho spolužák jej vyzývá, aby toho nechal. Jak správný oprsklý frajer odpoví? „Mám toho nechat? Nebo co? Co mi uděláš?“ Bohužel část společnosti z té dětské frajeřiny nevyrostla (například trollové).

Copak policie, ta má prostředky k tomu, aby některé zákony vymohla neprodleně. Ale nemůže být všude a pak jsou tu ještě soudy, takže spoustě pachatelů se vůbec nic nestane. A co teprve chudák občan, který by chtěl, aby někdo jiný dodržoval literu zákona. V tu chvíli, ano, právě tehdy se v pachateli nepravosti probudí ten malý usmrkaný kluk a drze se zeptá: „Mám toho nechat? Nebo co?“ Drobné krádeže a podvody, nadávky, sousedské spory... Kdo to řeší?

Vymahatelnost zákonů. Ta je u nás v prachbídném stavu.

Bohužel těch zákonů máme nějak moc a neustále vznikají nové. Aby poslanci a ministři vykázali vůbec nějakou činnost, aby se zalíbili lobbistům a nejhlasitěji remcajícím občanům, protože to nařídila EU, možná nakonec, že jen tak pro radost. Proto, proto vymýšlejí, schvalují a stokrát pozměňují další a další zákony. Kolik novelizací už například zažil zákon na ochranu zvířat proti týrání! Anebo zákon o obchodování s ohroženými druhy: věděli jste, že z lodi plující pod českou vlajkou nesmíte lovit kytovce? Tolik jste se těšili na lov velryb a teď...

Od určitého množství už nikdo není schopen všechny zákony znát, natož pak dobře znát, natož pak prosazovat jejich plnění. Ano, máme zákony, které skoro nikdo nemá vůli ani sílu prosazovat. Zrušme je! Zvýšíme tím vážnost souboru zákonů.

Vezměme si tolik profláknutý „protikuřácký zákon“.

Mimo jiné je v něm zakázán prodej tabákových výrobků osobám mladším 18 let. Zkuste si představit teenagera, který si říká: „Zítra je mi osmnáct, už se těším, jak si půjdu koupit svoji první cigaretu v životě!“ Kolik školáků ze základek už zkusilo kouřit nebo kouří pravidelně! K čemu tedy takový zákon je, jestliže se běžně porušuje a kontroly prodeje probíhají jen tak, aby se neřeklo a aby neklesly tržby? Snad by pomohlo vinu otočit a zakázat nikoli prodej, ale nakupování cigaret mladistvými. Ale i tak. Kontroloval by to někdo, když většina měst hlásí nedostatek strážníků? Zavádět u nás opět něco takového, jako byla Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti za minulého režimu... tak to bychom se zanedlouho dočkali i Lidových milicí a uličních výborů.

Kdysi někdo rozumný prosadil zákaz kouření na zastávkách hromadné dopravy. Mezi námi - ono to fakt smrdí, zejména v podzimních chladných mlhavých ránech, kdy se všichni tísní pod jednou stříškou. Postupně se to jakžtakž dostalo do povědomí kuřáků a ti slušní začali tento zákaz respektovat. Poté byl zákaz potichu odvolán. Nyní se znovu vrátil. Inu, v tom aby se prase vyznalo, páni zákonodárci! Proč že byl původní zákaz odvolán? Přece proto, že jej nikdo nedokázal důsledně prosazovat. Nikdo nekontroloval kuřáky na refýžích, natož aby je pokutoval. Zákaz se nám vrátil, nulová kontrola přetrvává, kuřáci na zastávkách vesele bání. Jen se podívejte, kolik je tam vajglů.

Takže co se zákony, které nikdo není štont kontrolovat a prosazovat? Navrhuji zrušit a přeformulovat. Nechť duch zákona převládne nad jeho literou. Ostatně, zákon existující jen na papíře a nikoli v reálné společnosti má cenu jen toho papíru, pokud zrovna dojde toaleťák.

Už máme například takový zákon, který praví, že TGM se zasloužil o stát. A tečka. Deklaratorní zákon, který neobsahuje žádná odůvodnění, ani postihy za porušení. Pojďme celý slavný protikuřácký zákon přeformulovat do jediného paragrafu:

§1 Kdo si zapáli tabákový výrobek na místě, kde může oprávněně předpokládat, že se vyskytuje nejméně jeden člověk, kterému jeho kouření vadí, je nevychované sobecké prase.

No nebyla by to krása? A nebijte mě, kuřáci! Ten článek nebyl proti vám, ale proti záplavě blbých a zbytečných zákonů.

Převzato z autorovy Palety názorů a ptákovin