Je jasné, že Čína je největší hrozbou pro západní demokracii od rozpadu Sovětského svazu, a není pochyby, že na tom má Západ největší podíl sám, protože nechal volné ruce svým podnikatelům, když se nadšeně vrhli na levné pracovní síly v Číně a převedli tam nejen mechanickou výrobu, ale i nejmodernější technologie. To ale neznamená, že vražedná Čína a chybující Západ jsou na stejné morální úrovni.

Čína nechce být dalším zdvořilým Japonskem a nijak nezastírá, že se chce stát skutečným pánem celého světa. Je to dobře vidět na projevech jejích diplomatů, kteří opustili tradičně eufemistický jazyk. Například její ministr zahraničí nyní řekl bez obalu o českém předsedovi senátu, který se mu znelíbil: „Přimějeme ho zaplatit vysokou cenu za jeho krátkozraké chování.“ Nevzpomínám si, že by dokonce nacistický ministr zahraničí Ribbentrop něco podobného o komkoli vyslovil.

Je zajímavé, kolik lidí se přidává na stranu Číny proti svému politikovi. Cituji několik příkladů z posledních dnů. Jeden autor napsal „Nechoď, Miloši, s pány na led... Miloš Vystrčil si užívá svých pár hodin globální slávy...“, a bez znepokojení přemýšlí, zda Číňané Vystrčila nakonec zabijí. Druhý autor se také opírá o citáty hodné starého Rudého práva, když mluví o „účtu bez hostinského“ a věří, že Čína najde způsob, jak Česko potrestat, protože „Čínská lidová republika je jaderná velmoc a podceňovat její vojenskou sílu je hrubou chybou“. Třetí komentátor vyzývá Česko k respektování politiky jedné Číny a píše, že „Vystrčil je vyslanec českého Kocourkova“ a že „jen opravdové střevo jezdí řešit naše domácí spory o zahraniční politiku ausgerechnet na Tchaj-wan...“

Otázka je, čím je nenávistný tón autorů motivován; souvisí jejich rozhořčení s morálkou, anebo jde o instinkty, jako jsou nenávist k politikovi z jiné politické strany, strach z urážky obdivované velmoci, nebo obavy z ekonomických škod? Zdá se, že nejde o nízké instinkty, ale o morálku – totiž o její odmítnutí. Svědčí pro to například poznámka prvního z autorů, který vyčítá Vystrčilovi, že „se snaží získávat body u těch voličů, pro které jsou podstatnější abstraktní ideály než reálná politika“. Proti morálce se jasně vyjadřuje čtvrtý autor, který s pohrdáním hází do jednoho pytle lidi, jako jsou Navalnyj, Kuciak, Němcov nebo Vystrčil, a sarkasticky je označuje za „bojovníky proti zlu“, kteří nemají na nic vliv a jsou zcela zbyteční (autory lze najít googlováním zmíněných témat). Těmto autorům prostě pijí krev lidé, kterým záleží na ideálech a morálce.

Čína současně vězní milión lidí z nepohodlných etnik (zde); mnoho novinářů, někteří z nich mající občanství západních zemí, zmizelo na léta v čínských vězeních bez možnosti setkat se s právníkem (zde). Pro ty, kteří sahají po pistoli, když slyší slovo morálka, to nic neznamená, jako nic neznamenaly zločiny Sovětského svazu pro jeho obdivovatele. Vždy znovu překvapí, kolik lidí projevuje sympatie násilníkovi, který kope do slabšího. Je zvláštní, že někdo kritizuje Kuciaka za to, že se nechal zabít, a oceňuje „odvahu soudců“, kteří propustili jeho vrahy. Ti stejní nešetří chválou pro Čínu a dští zášť proti těm, kdo neuznávají její sílu.

Ne ve všech lidech budí projevy odvahy nenávist; jsou tací, kterým jsou takové projevy lhostejné anebo jimi pouze pohrdají, jelikož jde o klukovinu. Stejně jako kluk Kuciak si „hrál na investigativního novináře“ a tou klukovinou naštval mafii, tak Navalnyj svými klukovinami naprosto zbytečně dráždil ruského vládce. Pamatuji se, že když se Palach upálil, označovalo to Rudé právo taky za klukovinu. Těm, kdo projevy odvahy nebo morálky zesměšňují, je společná přízeň totalitám. Vždyť i tvůrce nálepky „klukovina“ pro Vystrčila sloužil s celou svou rodinou bez problémů desítky let komunistům.

Nediplomatické jednání čínského ministra zahraničí by se mohlo někomu zdát pro Čínu škodlivé, ale pan Wang I by se mohl vykázat tím, že jeho výhrůžky vůči českému českému politikovi posílily sympatie mnoha Čechů k veliké Číně a vzbudily nenávistné reakce vůči jejich vlastnímu politikovi.

http://www.hegaion.cz