Preferenční hlasy rozhodnou o poslancích i premiérovi. Známé nestranické osobnosti v čele kandidátek mají pomoci stranám zaujmout zklamané voliče. Nejen nováčci z ANO a Úsvitu, ale i ODS (Fiala), KDU-ČSL (Gabal, Krása), SZ (Seitlová, Láska) a zemanovci na ně spoléhají, a proto je shora dosadily do čela kandidátek, i když v některých stranách primárky zdařile předstírali. Mnozí kandidáti se však odmítají smířit s přiděleným pořadím a pokusí se sami pomocí kroužků dostat do sněmovny.

Ne vždy však tato aktivita najde pochopení u vedení strany a ohrožených spolustraníků. TOP 09 s tím už začala a vyškrtla na Zlínsku z kandidátky Roberta Hamrlu, který si samostatnou kampaní s krajně zavádějícím obsahem řekl voličům o preferenční hlas a posunutí na volitelné místo kandidátky. Souběžně s kampaní stran a hnutí proti sobě už běží uvnitř kandidátek skrytý boj, kdo nakonec usedne ve sněmovně pomocí preferenčních hlasů. Strany tak mají značný problém, místo aby jejich kandidáti věnovali energii kampani pro úspěch jejich strany, budou mnozí hrát pouze na sebe. Nikdo nemá nic jisté. Budeme to my, voliči, kdo bude mít poslední slovo o složení sněmovny bez ohledu na pořadí na kandidátkách.

Langer ven, Benda zpět

Fenoménem voleb 2010 se stalo kroužkování, když voliči masivně využili možnost dát až čtyři preferenční hlasy. Ve sněmovně mezi 200 poslankyň a poslanců zasedlo 49 skokanů, kteří přeskočili z nevolitelných míst. Ukázalo se, že získat více než pět procent preferencí není tak obtížné. V případě pražské ODS byli mezi osmi zvolenými poslanci hned čtyři skokani, mimo jiné Marek Benda. Kroužky nejen nastartovaly několik kariér, ale také mnohé ukončily. Straničtí šíbři Ivan Langer z ODS a Pavel Severa z TOP 09 spadli z pozic lídrů kandidátek až na místa třetích náhradníků.

Kroužkování není pouze fenoménem voleb 2010 a ČR. Na Slovensku ve volbách 2010 kroužky udržely v politice herečku a diplomatku Magdu Vašáryovou. Olympijský medailista Pavel Ploc (ČSSD) ve volbách v roce 2006 patřil mezi pouhé čtyři úspěšné sněmovní skokany. I v roce 2002 se ve volbách skákalo, v koalici lidovců a Unie svobody lidovci vykroužkovali devět míst na úkor koaličního partnera, mandáty si strany rozdělily 22 ku 9.

Sobotka nebo Hašek

Prezident Zeman i zde razantně zasáhl a několikrát zopakoval, že nemusí pověřit sestavením vlády předsedu nejsilnější strany, ale bude přihlížet k preferenčním hlasům, čímž vnesl ostrý konflikt mezi předsedu Sobotku a místopředsedu Haška, kteří kandidují na prvním a druhém místě jihomoravské kandidátky ČSSD.

Lidovec nezná bratra

Překvapivý je optimismus nestraníků, kteří pomáhají v čele kandidátek lidovců s jejich návratem do sněmovny, že zrovna je lidovecká mašinérie ušetří. Ve volbách 2010 bývalá europoslankyně Jana Hybášková v čele pražské kandidátky lidovců získala krásných 15 procent preferenčních hlasů, místní předseda lidovců Marián Hošek ji z druhého místa přeskočil se 17 procenty. V krajských volbách v roce 2012 v Olomouckém kraji udělali lidovci koalici se Stranou zelených, všech 8 získaných mandátů si lidovci nakroužkovali pro sebe. Sociolog Ivan Gabal, manžel Jany Hybáškové, i po této zkušenosti stojí v čele kandidátky lidovců ve Středočeském a reprezentant sdružení zdravotně postižených Václav Krása v Plzeňském kraji. Hlavním lídrem na odstřel je mediálně neoblíbený místopředseda ODS Martin Kuba v čele její jihočeské kandidátky.

V nadcházejících volbách se dá očekávat, že kroužkování bude ještě masivnější než v roce 2010. Sociální sítě učiní informace o jednotlivých kandidátech snadno dostupnými a umožní snadné vytváření skupin jejich příznivců a odpůrců. Několik organizací samostatně doporučuje konkrétní kroužkování. Skupina kolem Jakuba Patočky konkrétně doporučuje v každém kraji dva muže a dvě ženy z kandidátů ČSSD blízkých její protizemanovské části. Projekt Rekonstrukce státu doporučí kandidáty více stran, kteří se zavázali prosazovat protikorupční zákony. Je tedy více než pravděpodobné, že většina poslanců získá mandát díky podpoře od voličů bez ohledu na to, na jaké místo kandidátky byli stranou nominování. Lze parafrázovat klasika, není nevolitelných míst.

Autor je právník a politolog, člen sdružení Vraťte nám stát

Výrazně kráceno vyšlo v Hospodářských novinách