Nemalá část pravicové veřejnosti se znepokojením, nevolí a rostoucím znechucením sleduje ne už jen "pnutí", ale nyní otevřené nepřátelství mezi představiteli TOP 09 a ODS, kterému tu více, tu méně asistují politici Věcí veřejných. "Koalice rozpočtové odpovědnosti", od které veřejnost očekávala prosazení reforem ve zdravotnictví, důchodové a sociální oblasti a boj s korupcí, se utápí ve vzájemném obviňování a osobních útocích. Tato situace koalici neumožňuje dostatečně razantně prosazovat nutné reformy, skutečně odhalovat a potírat korupci a ve svých důsledcích ohrožuje životnost koalice a vytváří prostor pro možný návrat levice k moci. Veřejnost, zahlcovaná "zprávami" v médiích a vzájemně si odporujícími prohlášeními politiků, si není schopna udělat nezkreslený obraz o skutečnosti. Jak pochopit, že se chce koalice vypořádat s korupcí, když vysoký úředník, který se snaží prokázat vykrádání veřejných fondů a korupci na ministerstvu životního prostředí, je odvolán, a ministr, který je záporným hrdinou této kauzy, zastává vysoký post v ODS a dokonce má za úkol ji reorganizovat?

Stejně tak je veřejnost dezorientována a rozpolcena v názoru na "kauzu" ministra obrany Alexandra Vondry, spojené z firmou Promopro. Premiér je vyzýván svými koaličními partnery a - samozřejmě na svůj návrat do Strakovy akademie nedočkavou - levicovou opozicí k odvolání ministra obrany. Přitom nejsou žádné relevantní důkazy toho, že to kauza skutečně je, že zakázka na ozvučení a technické zabezpečení mnoha akcí, které se u nás konaly v rámci našeho předsednictví EU, byla skutečně předražená, že část prostředků byla zpronevěřena, a - pokud se tak stalo - že je Alexandr Vondra skutečně viníkem. Přitom "důkazy" proti ministru Vondrovi, který začal rozkrývat rozsáhlou a mnohaletou korupci a předražování armádních zakázek, neshromáždila policie, ale pracovníci ministerstva financí. Ministerstva, které řídí Miroslav Kalousek, který je s mnoha „prohřešky“ na ministerstvu obrany spolu se svými přáteli léta - byť zatím bez důkazu - spojován. Je to náhoda?

Lze doufat, že premiér nepodlehne tlakům, kterým je vystavován nejen v tomto případě, a nejen od svých koaličních partnerů a opozice. Tlaky jsou na něj vyvíjeny i zevnitř ODS od lidí, kteří se obávají, že boj s korupcí není jen reklamním tahem, ale je myšlen vážně. Za ministra obrany by se měl postavit plnou vahou své funkce. Ministr Vondra podporu potřebuje pro snahu očistit své ministerstvo a jemu podléhající útvary od zkorumpovaných úředníků a dát podněty pro jejich stíhání. Podporu zasluhuje i jeho snaha o nastavení transparentních pravidel pro výběrová řízení a vyloučení prostředníků při sjednávání armádních zakázek. V neposlední řadě je nutné ocenit i Vondrův pevný proatlantický postoj. Předsedové TOP 09 Karel Schwarzenberg a Věcí veřejných Radek John by měli nejen z pozice těchto funkcí, ale i jako členové vlády udělat vše k udržení vládní koalice a v tomto duchu působit i na své stranické kolegy.

Od proreformní a protikorupční vlády rozpočtové odpovědnosti jsme očekávali plnění jejího programu a předvolebních slibů. Bylo by laciné ji jen kritizovat, protože mnohé správné kroky připravuje. Ale jako jednu z podmínek pro zajištění finančních prostředků k nastartování důchodové reformy navrhnout sjednocení DPH na 20% je nejen věcně nesprávné, ale pro popularitu vlády i nešťastné. Navržené zvýšení DPH (byť bylo po tlaku veřejnosti i ekonomů poněkud sníženo) by vedlo k enormně zvýšeným cenám mnoha produktů i služeb. Projevilo by se nejen ve snížení poptávky, ale i ve snížení konkurenceschopnosti naší ekonomiky a zvýšení nezaměstnanosti. Vláda nezačala razantními úsporami nákladů, tedy snižováním počtu státních zaměstnanců, nákladů na předražené státní zakázky, snížením mandatorních výdajů, spojených s přemrštěnou sociální politikou. Neprovádí účinnou protikorupční politiku, která by státu uspořila – a vrátila – desítky miliard. Nedivme se tedy, že rozpočet na letošní rok má navržený deficit „pouhých“ 100 miliard korun. Lepit díry ve státním rozpočtu zvyšováním všech možných poplatků, soudními počínaje a správními konče, což nyní někteří ministři navrhují, je od středopravicové vlády nedůstojné a opět – popularitu jí to nepřinese, jen další znechucení občanů. Naopak tam, kde by měla být vláda pevná, tedy např. v neustupování vydírání Lékařskému odborovému klubu, tam vláda ustupuje a dává tak najevo, že příště ustoupí tlaku jakékoli silné profesní skupině, organizované levicovými odbory. Také toto všechno ohrožuje vládní koalici, splnění jejího rozumného programu a nezbytnou podporu veřejnosti. Doufejme, že si to koaliční partneři uvědomují a přizpůsobí tomu své chování.

člen Generální rady Konzervativní strany.