12.8.2022 | Svátek má Klára


POLITIKA: Jistě, pane ministře

26.4.2011

Pod pěnou ostrých koaličních sporů o další podobu vlády a natřásání svalů jednotlivých aktérů zůstává skryt skutečný problém. Česká veřejná správa je v područí personálních oddělení politických stran.

Je tady důležité výročí, dne 26. dubna 2002 byl schválen tzv. služební zákon (o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech). Jeho účinnost byla parlamentem několikrát posunuta, naposledy na 1. ledna 2012 a celkově byl zákon 25x (!) novelizován.

Neudržitelnost situace, kdy celá veřejná správa je bezbranná proti politickým zásahům a po každých volbách dochází k jejím otřesům, si uvědomily i strany současné koalice. Nečasova vláda se v programovém prohlášení zavázala, že „...bude usilovat o odpolitizování veřejné správy, .. předloží návrh jednotné právní úpravy práv a povinností úředníků veřejné správy, ve které bude jednoznačně určena hranice mezi politickými a úřednickými místy a zajištěno odpolitizování, profesionalizace a stabilizace veřejné správy.“

Pokud by odpolitizování a profesionalizace veřejné správy nebylo tolikrát odloženo a cíleně blokováno, mohli jsme být dnešní vládní krize ušetřeni. Samozřejmě, pokud je její skutečnou příčinou obava představitelů ODS a TOP 09 z narůstajícího vlivu jedné soukromé firmy na řízení několika ministerstev.

Nebyli to vládní nováčci z Věcí veřejných, ale jejich mazáčtí koaliční kolegové z ODS a TOP 09 (exKDU-ČSL), kteří zavedli a udržují praxi ministerstev a různých úřadů jako stranických pašalíků, kde se zaměstnávají desítky stranických nominantů především s ohledem na jejich politický vliv. Vedle ministrů je nejvíce vidět na náměstky, u části z nich není jejich afiliace úplně jednoznačná, např. jsou formálně nestraníci. Podle dostupných čísel, která ale veřejně zpochybnil premiér, má dnes ODS 24 náměstků, TOP 09 10, Věci veřejné 3. Stovky šéfů odborů a tisíce vedoucích oddělení na ministerstvech nikdo nespočítá. Správná stranická knížka se stále začasté rovná pracovní.

Často se uvádí jako příklad USA, kde s novým prezidentem přichází do administrativy kolem 2 tisíc „jeho“ lidí. Evropská tradice je však jiná, zvláště v našem modelu smíšené veřejné správy, kde úřady plní současně jak politickou nebo samosprávnou, tak státní nebo přenesenou správu. Česky řečeno, úřady, často i jeden a tentýž úředník zároveň, realizují politická rozhodnutí i výkon státní správy. Politici na všech úrovních mají mandát od voličů určovat cíle veřejné správy a zdroje k jejich dosažení, samotná realizace politických rozhodnutí by měla být svázána pouze zákonnými pravidly a realizována profesionálními, nestranně jednajícími úředníky.

Z koaliční krize plyne jasný závěr, veřejná správa na všech úrovních potřebuje razantní „odluku“ od politických stran. Přijetí kvalitního služebního zákona je cestou, jak postupně vytlačit chapadla podnikatelských a s nimi spojených stranických struktur ovládajících chod státu.

Autor je politolog a právník, pracuje ve veřejné správě
www.milanhamersky.cz
kráceno vyšlo v HN