První pololetí roku 2009 bude pro českou politickou reprezentaci i veřejnost velkou zkouškou. Vládní koalice ponese zodpovědnost za organizaci předsednictví Rady Evropské unie. Voliče čekají na začátku června druhé volby do Evropského parlamentu. Předvolební kampaň se pomalu rozbíhá a vítěz minulých voleb, konzervativci z ODS, bude mít těžkou pozici. Stejně jako v krajských volbách i ve volbách do Evropského parlamentu budou velkou roli hrát témata s EU nesouvisející, např. nespokojenost s vládou a jejími pokusy o reformy. A stejně jako v krajských volbách ODS obhajuje minulý velký úspěch.

Pozice ODS bude ve volbách do Evropského parlamentu o to těžší, že v čele její kandidátky nestojí oblíbený hejtman formátu Tošenovského, ale cynický eurofob Jan Zahradil. Ve svém textu: Eurofederalisté na konci s dechem (NP 1.1.09), dobře ilustroval zoufalost pozice ODS. Ta se projevuje zaťatou ideologizací evropské politiky, nálepkováním soupeřů, obhajobou vlastní bezzásadovosti a zatajováním podstatných věcí. Překvapivě opomněl jednu trvalku, hru s tzv. Benešovými dekrety asi letos přenechá kolegyni Bobošíkové.

Dialektika Jana Zahradila

Co na textu překvapí, je otevřeně bezskrupolózní přiznání, proč ODS najednou podporuje nenáviděnou Lisabonskou smlouvu, není to proto, že ji vyjednala, nebo snad proto, že ji předseda ODS a premiér podepsal, důvodem je nedostat se do pasti izolace, kterou na ODS její autoři (asi i včetně Topolánka) nastražili.

Jan Zahradil není pouze lídrem ODS v Evropském parlamentu, je předsedou čtrnáctihlavé české delegace v lidovecké frakci, kde sedí devět poslanců ODS spolu se dvěma z KDU-ČSL a třemi z SNK ED. Po pěti letech Zahradil opět slibuje skeptické části svých voličů, že tentokrát ODS překoná svoje mocenské geny a založí si svoji malou euroskeptickou frakci mimo nenáviděné federalisty. Sice úplně bez vlivu, ale zásadoví, na to ODS těžko někdo skočí.

Pro dokreslení prolezlosti Evropy skrytými federalisty použil už legendární konflikt prezidenta se zahraničními europoslanci na Pražském hradě. Jan Zahradil nám zůstává dlužen odpověď, proč, když ODS dělá tak rozumnou a realistickou evropskou politiku, se od ní distancoval její duchovní otec V. Klaus a proč nespokojenci z řad ODS budují novou, teď již údajně tu správnou eurorealistickou a antifederální stranu klasusových věrných SSO.

Eurocynici a eurozbabělci straší: Spojené státy evropské (USE)

V matení veřejnosti patří Zahradil ke špičkám české politiky. Lisabonská smlouva není projektem federalistů, ale nepříliš elegantním kompromisem vlád, jak za zády občanů posunout některé pravomoce z národní úrovně do Bruselu a zjednodušení hlasování. Ústava Spojených států evropských (USE) by nabídla Evropanům úplně jinou kvalitu fungování evropských orgánů a bude pravděpodobně jedním z témat v kampani do Evropského parlamentu. Mezi odpíračí bude pravděpodobně dominovat bratrovražedný boj jediných správných zastánců národních zájmu Zahradila, Bobošíkové, Železného a Macha.

Autor je člen strany Liberálové.cz, politolog, ředitel Institutu K.H.Borovského, osobní stránky.