Tuto formulaci, ale bez otazníku, v souvislosti s generálem v.v. Petrem Pavlem, jsme mohli slyšet z úst předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR paní Pekarové. Vzhledem k tomu, že tato paní je třetím nejvyšším ústavním činitelem, bylo by dobře, kdyby se vyjadřovala co nejpřesněji. Nejedná se totiž o předání moci, ale o předání úřadu. Netvrdím, že osoba prezidenta ČR nemá moc, ale i tu ústava ve svých článcích upravuje. A přesto, že toto předání úřadu pojal vítěz prezidentských voleb velmi vehementně, předsedkyně sněmovny právě proto, že-na rozdíl od něj-již v pozici vysokého ústavního činitele je, měla by mít v malíku nejen povrchní, formální náležitosti, ale hlavně znění Ústavy ČR.

Pokud si ústavu nalistujete, žádný výraz moc, či předání moci , v Hlavě III., která se týká prezidenta republiky, nenajdete. Abych nezůstala pouze u předsedkyně Sněmovny PČR a jejího rozhovoru na TV Prima News, ale vrátila se o pár dnů zpět. Všechny ty nadšené a rozjásané tváře, které generála Pavla v rámci volební kampaně na náměstích vítaly jako nového spasitele, nebo alespoň nového Václava Havla, bych odkázala na další články Hlavy III, kde jsou pravomoci prezidenta ČR popsány. Rozhodně to není o funkci spasitele, o lásce a pravdě, ani o novém listopadu 1989. Výsledek další přímé volby prezidenta by neměl být o změně politiky, ale pouze o změně osoby, která ji reprezentuje. A tato osoba by si měla být vědoma, že je představitelem České republiky a že má hájit její zájmy. Nikoli především, ale pouze a pouze její zájmy. To v současné hodně složité době není snadné, ale že něco není snadné neznamená, že to není správné.

Povaha vítěze prezidentských voleb, jeho pracovitost a také jeho dřívější vysoké pozice v Armádě ČR, ho asi přiměly k velké aktivitě ihned po zvolení budoucím nejvyšším ústavním činitelem. Ale protože někdy méně bývá i více, po tak náročné kampani mohl trochu ubrat a připravit se na skutečné převzetí úřadu prezidenta. I tuto chvíli stanovuje Ústava ČR v čl. 55, Hlava III: „Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu.“ Toto datum je stanoveno na 9. března 2023. Předpokládám proto, že všechna setkání v Hrzánském paláci či jinde jsou pouze neformálními a přátelskými setkáními, kterým věnují média zbytečnou pozornost. I vyjádření o nutnosti prověřit kanceláře Hradu a možná je i očistit od nežádoucích zařízení jsou nadbytečná a vzbuzují zbytečné emoce. Jsou to totiž opatření samozřejmá a kdo by je při převzetí úřadu, zvláště tak vysokého, neudělal, neměl by rozum.

Nebyla bych ráda, abych byla vnímána jako preceptor předsedkyně sněmovny, budoucího prezidenta ČR, či dokonce médií. Ale nepřesné vyjadřování zvláště v takto důležité situaci může poškodit, stačí i pouze zaplevelit veřejný prostor. A nesplněná vysoká očekávání veřejnosti mohou vést ke zklamání, deziluzi a někdy i radikalizaci společnosti. Doba není jednoduchá, vztahy mezi lidmi i mezi státy jsou napjaté a jakékoli šlápnutí vedle je nebezpečné. Také proto je třeba zachovat chladnou hlavu a nepředstavovat si, že 9. března přijde spasitel a s ním ráj na zemi.

Budoucímu prezidentovi ČR zbývá tedy popřát hodně sil a hlavně stálé vědomí, že musí pracovat ve prospěch své země, České republiky, a pro její dobré jméno.