Až mírotvorci zvítězí a ta válka skončí, musíme být připraveni urvat si něco z válečné kořisti.

Je jasné, že mír a láska nakonec musí zvítězit, protože jejich zastánci dostávají od filantropních miliardářů nejvíc peněz (komu připadá, že tento text není dost vážný, toho upozorňuji, že přesto může být závažný). Cesty k onomu míru mohou být rozličné a připomeneme si jich jen několik. Česko-slovenská cesta by realizovala ideje pana Andreje Babiše, který by zavolal svému kamarádu Macronovi a dal mu volnou ruku k potřebným setkáním mezi panem Macronem a panem Erdoganem v sálech Pražského hradu (tady by pomohlo, že všichni účastníci by byli přátelé pana Babiše).

Alternativní cestou je tzv. Pax Bidensis, který by spočíval v tom, že americký prezident by zapomněl podepsat potřebné dokumenty pro dodávku slíbených zbraní na Ukrajinu a ta by v důsledku toho prohrála. Další alternativou by bylo Německem organizované setkání zainteresovaných politiků, včetně Babišových kamarádů Macrona, indického Rishi Sunaka, a italské političky Giorgia Meloni – daleko půvabnější, než byl její mentor Benito Mussolini. Předsedal by německý internacionální (tentokrát ne nacionální) socialista Olaf Scholz, a setkání by se konalo na neutrální půdě v Mnichově.

Jistě by nikdo ze zúčastněných nenamítal nic proti účasti Vladimíra Putina, jehož země je v nešťastném konflikt také angažována. A radou by jistě přispěl i Henry Kissinger, který i ve svých 100 letech považuje takové mírové konference za nejlepší afrodisiakum. Ať by k vytouženému míru vedla jakákoli z nastíněných cest, účastníci by během vyčerpávajících rozhovorů a recepcí určitě byli schopni obnovit důvěru mezi všemi stranami a odstranit důvod konfliktu. Důvodem konfliktu je Ukrajina a všichni by se proto po složitých a konstruktivních jednání určitě shodli ne její dekonstrukci.

Součástí nového uspořádání by byl návrat etnických Rusů domů do ruské říše a zajištění práv všem menšinám, včetně Ukrajinců, kteří by mohli i nadále mluvit ukrajinsky, kdyby se pro takovou možnost vyslovila v celoruském referendu většina Rusů. Erdoganovi by byla slíbena práva Tatarů na Krymu, Meloni by za podpis na smlouvě získala dlouhodobé ruské závazky na dovoz italského vína, a Rishi Sunak by zajistil Indii dodávky levného ruského plynu. Macron by to vše dělal jen ve jménu rovnosti a bratrství mezi francouzským a ruským lidem.

Výsledky jednání by nakonec byly sděleny prezidentu Zelenskému, který by během jednání čekal někde venku, buď v nějaké hospodě v Nerudovce v případě pražské alternativy, nebo v nějaké mnichovské nebo jiné pivnici, podle toho nebo onoho způsobu řešení ukrajinského konfliktu. Zelenskému by byl zajištěn bezpečný odchod do Saudské Arábie, kdyby se zřekl svého židovského původu a přestoupil na islám.

Česko-slovenská cesta k míru by byla pro Česko nejvýhodnější, protože by se mohlo během spravedlivého dělení ukrajinského území mezi účastníky přihlásit ke své ztracení Zakarpatské Ukrajině. Přátelé pana Babiše by ji Česku jistě bez hádání vrátili. Důvod, proč tomuto geopolitickému problému tak dobře rozumím je, že můj táta pocházel ze Zakarpatské Ukrajiny, takže já klidně mohu říct Je suis Ukrainien a Ich bin ein Ukrainer.