Viktor Daněk z Institutu Europeum (PRÁVO 25.11.) varuje před vítězstvím Geerta Wilderse v parlamentních volbách v Holandsku a varuje před nástupem krajní pravice a populismu. Podobně před nedávnými slovenskými volbami to v některých médiích vypadalo, jako kdyby s Ficovým vítězstvím měla skončit Evropská unie. O trvalém obviňování Viktora Orbána z podkopávání evropských hodnot nemluvě. Evropské mravokárství některých publicistů se neomezuje pouze na Evropu. Před volbami v Argentině byl v evropském tisku líčen Javier Milei jako „argentinský Trump“, cvok s motorovou pilou, extremista a samozřejmě jako pravičák a populista. A jeho potenciální vítězství prý může otřást nejen Argentinou. Argentinci však viděli, že dosavadní levicové vlády přivedly zemi k inflaci přesahující sto procent a k čtyřiceti procentům lidí žijících pod hranicí chudoby. A proto Javier Milei vyhrál.

V Evropě je to podobné. Evropskou unií neotřásá vítězství Orbána, Fica či Wilderse ve volbách, Evropskou unií otřásá její vlastní politika podporovaná progresivistickou levicovou avantgardou v bruselských úřadech. Politika, která je však odtržená od evropské veřejnosti. Neznám nic, za co bych předsedkyni Evropské komise von der Leyenovou mohl pochválit, ale ocenil jsem, když po teroristickém útoku Hamásu osvětlila Evropskou komisi izraelskými barvami. Obratem však dostala dopis podepsaný stovkami bruselských úředníků, že je tato podpora Izraele „zraňuje“. Jasně, nelidské mučení, kterého se palestinští teroristé dopouštěli, je nezraňovalo.

Geert Wilders dlouhodobě opakuje, že muslimští imigranti z islámských zemí musí buď respektovat zákony a zvyklosti evropských zemí, nebo tady nemohou zůstat. Jeho dlouhodobá ostrakizace však přivedla Evropskou unii do situace, že desetitisíce propalestinských demonstrantů provolávají smrt Židům a policie přihlíží. Nekritizuji policii, proti desetitisícovým zradikalizovaným davům nelze zasáhnout. Kritizuji politiky, kteří do tohoto stavu Evropskou unii přivedli.

Je signifikantní, že Frans Timmermans, vrcholný úředník Evropské komise zodpovědný za „zelenou politiku“ šel kandidovat za Zelenou levici do Holandska. Dnes se hlavní protagonisté Green Dealu a zelené tranzice v čele s Gretou Thunbergovou netají tím, že jim nejde o klima, ale o zničení kapitalismu. Je také zřejmé, že Green Deal byl od začátku koncipován tak, že životní úroveň Evropanů půjde dolů. Jeho záměrem bylo a je, aby energie byly drahé a ekonomika prošla zásadní obměnou. Abychom se obětovali za klima.

A tak evropské dotační miliardy jdou na solární panely či větrníky, ale ty si pořizují většinou bohatí či vyšší střední třída, protože chudí prostě nemají na svůj (statisícový) podíl k dotaci. Solární panely či větrné parky ale zdražují elektřinu, protože za každým občasným zdrojem energie (sluníčko a vítr) musí stát jiný stabilní zdroj. A tak díky záměrně rostoucím cenám energií jdou ceny všeho zboží a služeb nahoru a chudnou nejen chudí, ale i střední třída. Již pro to existuje oficiální termín, „zelená bída“. A tak ať se v Institutu Europeum nediví, že vstávají „noví Trumpové“.