Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes hovoří zcela odlišně než po začátku ruské agrese proti Ukrajině. Nejprve se snažil s Ruskem komunikovat, nyní je včele politiků, kteří by chtěli poslat vojáky na Ukrajinu.

Ruská agrese proti Ukrajině je ve třetím roce a vývoj na rusko-ukrajinské frontě zůstává předmětem zásadních politických prohlášení. Zatímco prezident USA Joe Biden ve svém projevu o stavu unie opět vyloučil nasazení amerických vojáků na Ukrajině, francouzský prezident Emmanuel Macron přešel naopak do pozice politika, který by „v určitém okamžiku“ francouzská vojska na Ukrajinu poslal. Velmi podobné stanovisko zastávají také politici pobaltských států. Naopak Německo účast svých vojáků na Ukrajině nepovažuje za reálné a nechce Ukrajině posílat ani střely s doletem 500 km. To vše se může „schovat“ do formulace „strategické nejednoznačnosti“, jak se Macron vyjadřuje.

Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Podle agentury AFP to uvedl prezident Emmanuel Macron v sobotním rozhovoru s deníkem Le Parisien. Francie je připravena na všechny scénáře, zopakoval. Francie je podle něj připravena na všechny scénáře. S odkazem na ruské vyhrůžky jadernými zbraněmi vyzval, aby se západní spojenci nenechávali zastrašit. „Nečelíme velmoci. Rusko je středně silnou mocností, která má jaderné zbraně, ale jejíž HDP je mnohem menší než HDP Evropanů, nižší než Německa a Francie,“ citovala z rozhovoru stanice BFMTV.

„Jsme přesvědčeni, že porážka Ruska je nezbytná pro bezpečnost a stabilitu v Evropě,“ prohlásil Macron. „Zajišťujeme naši bezpečnost pro dnešek a zítřek,“ dodal s důrazem na to, že není zájmem Francie vstupovat do války s ruským lidem. Macron odmítl uvést, které země zvažují vyslání vojáků a zdůraznil, že preferuje strategickou nejednoznačnost v této otázce.

Macron tedy tvrdí, že Rusko není velmoc, ale „středně silná mocnost“ s jadernými zbraněmi. To je vyjádření velmi vágní. Domnívám se, že Rusko můžeme z hlediska ekonomiky nepovažovat za ekonomickou velmoc poměrně s klidem, ale to v případě války na Ukrajině není až tak důležité. Navíc, existuje také porovnávání ekonomik z hlediska parity kupní síly. Podle dat z roku 2022 je pořadí států podle nominálního HDP a podle parity kupní síly rozdílné:

Pořadí podle parity kupní síly (wikipedie)

Pořadí podle nominálního HDP

Data jsou z wikipedie a my se sice můžeme stokrát rozčilovat, že Vladimir Putin lže a ekonomika Ruska je v pořadí HDP na obyvatele 72. To platilo v roce 2009 a v tomto srovnání jsou USA 10., Francie 36. a Česko 53. Vezmeme-li do úvahy snahu Západu ekonomicky izolovat Rusko formou sankcí, je současná ruská ekonomika relativně velmi odolná a její HDP i během války na Ukrajině roste.

Nezbývá mi proto nic jiného než se ztotožnit se závěrem komentáře k Macronově politice zde.

A pokud má jeho nový, nekompromisní postoj k Moskvě skutečně volební podtext s cílem obnažit obojakost krajní pravice, pak se zdá, že nefunguje. Podpora krajně pravicového Národního shromáždění (RN) podle předvolebních průzkumů jen roste. Ve své proměně v předního evropského bojovníka proti appeasementu si prezident Macron opět razí novou cestu. Ujímá se vůdčí role a nutí Evropany, aby se vážně zamysleli nad vlastní bezpečností a nad oběťmi, které možná budou brzy muset podstoupit. To vše je bezpochyby vítané. Macronova potíž je v tom, že u příliš mnoha lidí vzbuzuje špatnou odezvu. Příčí se jim jeho sebedůvěra a mají pocit, že příliš snadno zaměňuje to, co je správné pro Evropu a pro svět, s tím, co je ve skutečnosti správné jen pro Francii či pro něj samotného.

Z hlediska vojenské síly je to totiž skutečně jenom armáda USA, která by mohla ruský postup na Ukrajině zastavit. A jak víme, Joe Biden už vyslání jednotek americké armády na Ukrajinu vyloučil a jeho potenciální soupeř v letošních prezidentských volbách Donald Trump by tam po případném vítězství americké vojáky také neposlal. Macronova rétorika se tak možná leckomu hezky poslouchá, ale jsou to jen a jen slova. Macronovi navíc ve Francii důvěřuje v posledním období jenom 30 % voličů (Politico) a potřebuje, aby se o něm hovořilo jako o světovém vůdci jako sůl. Ovšem, jak lze parafrázovat titulek, Macronova politika je pro něj bohužel „strategicky nejednoznačná“.