27.5.2024 | Svátek má Valdemar


KNIHA: Česká společnost pod tíhou přímé volby.

9.3.2023

V současné době jsme přímo zavaleni vším, co se děje kolem výsledků přímých voleb prezidenta republiky. Popravdě řečeno, většina různých komentářů a úvah na toto téma „zapadá prachem“, ale konflikt, který je latentně přítomen ve společnosti, a to je naroubování přímé volby prezidenta na náš parlamentní systém, zde zůstane.
Berme za danou minci to, že generál Pavel byl zvolen doposud nevídaným počtem hlasů při velké účasti voličů. Přesné rozbory ještě nejsou k dispozici, je však téměř jasné, že generála Pavla, tu mediální reinkarnaci prezidenta Masaryka v nejlepších letech, volila z velké části mladší generace. Z hlediska mediálních mágů je to dokonalý úspěch. Mladší voliče dokázala natolik vyhecovat, že některé pohledné mladé děvy posílaly na sociální sítě svoje fotografie ve flanelových košilích, rozepnutých a různě rozhalených. Aby ukázkou svých vnad dokázaly lásku a nadšení pro volbu nového pohledného prezidenta.
Problémem ovšem je, že právě inaugurovaný prezident se zdá být ve svých výrocích poněkud neřízená střela. Původní představy mnoha voličů, že nový prezident bude jednou z dalších paží Pětikoalice, se ukazuje pravděpodobně mylná. Výroky Petra Pavla se mění jako počasí. Jednou má národ dojem, že vyzve obyvatele ČR, aby hromadně nastoupili na ukrajinskou frontu, aby vzápětí v Mnichově prohlásil, že je nutno se s Rusy nějak dohodnout. Také jeho výroky, že bude požadovat po vládě Petra Fialy, aby mu předem předkládala to, co bude vláda projednávat a on že se s tím v „seznámí“ a že se k tomu vyjádří. Dříve než to vláda projedná.

Myslím si, že se z takových vyjádření musí Petru Fialovi potit brýle, a ministryni obrany šumět v uších. A to nemluvím o tom, co se asi dělo v hlavách vedení odborů a na příslušných ministerstvech, když presumptivní prezident prohlásil, že důchodová reforma je jednoduchá záležitost, na jejichž vyřešení stačí trojčlenka. Na takový výrok by naše babičky zvolaly: „svatá prostoto“.

Problémem přímé volby českého prezidenta a dopadů zvolení nepolitika do funkce se zabýval i kolektiv autorů kolem Václava Klause. On sám patří ke skupině politiků, kteří považují přímou volbu prezidenta za zásadní chybu. Která vznikla tím, že politické strany v době první přímé volby neměly svého vlastního kandidáta. A často neměly vůbec chuť jej postavit a dožít se případné prohry. A tak to alibisticky hodili „na lid“.
V publikaci jsou shrnuty události ale také možné příčiny a důsledky posledních prezidentských voleb.
Pro ty, které tato otázka zajímá či případně znepokojuje, nabízí kniha shrnutí různých úvah od doby „Před volbami“, přes skupinu komentářů pod názvem „Mezi koly“ až po část: „Nový prezident“. Už zahajující úvaha v knize od Filipa Šebesty nazvaná: „Trojjediný prezident/ka „ nás zavádí na začátek, kdy ODS ústy svého předsedy poslaneckého klubu v Právu sdělila, že oslovili, jako nejsilnější strana koalice, cca 10 kandidátů a všichni je s jejich jeho nabídkou „poslali do háje“. I další kapitoly mají pro ty, kteří se zajímají, co bude dál, poutavé titulky:
„Kdo to zde mluví o hodnotách?“
„Bída opožděného antikomunismu“.
„Volím Babiše. No a co?“
„Přímá volba jako eldorádo lobbismu“. A knihu uzavírají „Postvolební poznámky Václava Klause“.
Další prezidentské volby se, pokud nenastane nějaká katastrofa, budou konat až za pět let. Takže zkušenost a úvahy o těchto prezidentských volbách mohou být zdánlivě, jak se říká, „mimo mísu“. Jenže potřeba si uvědomit, že tyto volby byly naprosto mimořádné. Nejen z hlediska jejich výsledku, ale také proto že to byly první volby tzv. „amerického moderního stylu“, kde o výběru kandidáta či kandidátky rozhodují mediální skupiny. A na ně navázané, či spíše jimi anonymizované ekonomicko-politické síly.
Na sociálních sítích najdete často naprosté nesmysly. Ale někdy se v popelu a špíně najde myšlenka, která stojí za to ji vědět. Jakýsi neznámý autor napsal na netu: „Havel, Klaus a Zeman byli polistopadoví prezidenti. V osobě generála Pavla se nám vrací předlistopadový prezident.“

Můžeme autora za tento výrok napadat, můžeme ho odsuzovat, ale skutečnost je, že se na sociálních sítích šíří jako lavina. To znamená, že desetitisíce lidí tento výrok nejen zajímá, ale že je oslovuje.
Předem můžeme odsuzovat systém a způsob jakým byl nový prezident zvolen, ale to rozhodně neznamená že bychom jej měli předem odsuzovat jeho. Teprve doba nám ukáže, jakým prezidentem bude.

Do té doby a do dalších, politicky méně atraktivních voleb bychom si měli přečíst něco o tom, jak prezidentská volba probíhala. Sledovat co a jak se stalo, co se následně stane a podle toho přistupovat k dalším volbám.

Publikaci lze objednat na Institut Václava Klause (institutvk.cz)