JETE: Temelínský otesánek?
Hrábnul jsem mimo jiné do krabice, kde mám spoustu starých materiálů, které jsem spolu s kolegy posbíral při práci našeho sdružení Jihočeští taťkové. Našel jsem i několik materiálů, připravovaných v roce 2000 panem Janem Beránkem (nyní Greenpeace) s Hnutím DUHA, které sloužily pro kampaň za referendum o Temelínu.
Temelín je nebezpečný, Temelín je drahý atd… Znějí názvy jednotlivých „úderných“ tiskovin. Přečetl jsem si ten plátek o ceně Temelína, kde se píše o temelínském otesánkovi. Tedy o tom, že se Temelín nemůže nikdy zaplatit.
Jedna z velkých výhod politiků i organizátorů různých kampaní je to, že člověk časem zapomíná… Po letech se tak dá z vlastního archívu vytáhnout jen to, co se zrovna hodí do krámu. A o tom ostatním se dá cudně pomlčet.
Když jsem dočetl plátek s názvem Temelín je drahý, žasl jsem nad tím, jakou změnu v tvrzeních aktivistů udělalo „hloupých“ sedm let. Schválně píšu hloupých. Sedm let je někdy hodně dlouho, ale v energetice? Tam se musí plánovat na 20 let!
Dovolte mi nyní vybrat několik perel ze zmíněného textu a doplnit je svým komentářem.
1) „Výpadky z titulu nedostatku elektřiny vlivem neexistence Temelína lze v evropské elektorenergetice, a tudíž i v ČR považovat za vyloučené.“
Toto je text převzatý ze závěrečné zprávy nezávislého posouzení dostavby JETE.
Jaká je situace dnes? V poslední době došlo v Evropě k několika výpadkům. A to i při existenci Temelína. V ČR zatím k většímu problému nedošlo a nemyslím si, že by bez Temelína byla situace snazší a stabilnější. Naopak v Evropě jako celku se předpokládají v budoucnosti další výpadky. Jedna z příčin může být nedostatek zdrojů. V Evropě prostě začínají chybět zdroje Zdroje podobné Temelínu…
2) Cena: V materiálu se píše, že Temelín nebude stát 98,6 mld. Kč, ale 110 mld. Kč. O stránku dál se dokonce píše o 115 mld. Kč.
Skutečnost? Byl dodržen rozpočet 98,6 mld. Kč. Pan ministr Grégr za to dal „hlavu na 
špalek“ a šlo to. Naopak když se začalo ukazovat, že bude dodržen ropočet i termín, tak pánové z Hnutí DUHA přestali mluvit o dalších skluzech, ale začali mluvit o tom, že práce probíhají příliš rychle…
V materiálu je dále uvedeno, že Temelín je nejdražší projekt v historii. Tehdy se mluvilo též o „černé díře zvané Temelín“ (viz Jihočeské matky).
Je pravda, že to byl nejdražší projekt. Dnes se mluví o investici 100 mld. Kč do obnovy uhelných elektráren, ale to už se nemluví o „černé díře“, protože uhelky nejsou tak „politicky sexy“ jako jaderná elektrárna.
3) „Česká republika i celá Evropská unie mají obrovský nadbytek elektrárenských kapacit, takže se investice do drahých velkých elektráren prostě nemohou vyplatit.“
Jaká je situace po sedmi letech? Většina zemí v okolí ČR má nedostatek kapacit. Včetně Rakouska, které nám radí, jak s energetikou nejlépe do budoucna a přitom se samo chystá své chybějící kapacity nahradit zvýšenou závislostí na ruském plynu (výstavba cca 4200 MW instalovaného nového výkonu v plynových elektrárnách).
Česká republika má zatím dostatek elektrické energie, ale bez Temelína bychom již dnes byli mírnými dovozci. A za pár let bude ještě hůř. Nové zdroje v dostatečné kapacitě nestavíme a spotřeba roste.
Když si tak dnes znovu čtu prohlášení Beránka v jejich plátku, jsem moc rád, že lidé jeho typu neurčují energetickou strategii státu…Kromě Bursíka…
4) „Zpráva dokončená v únoru 1999 potvrdila nesmyslnost dostavby. Vyplývá z ní, že rozhodnutí Klausovy vlády o dostavbě z roku 1993 bylo chybné.“
Na to lze dnes po sedmi letech napsat jediné: Rozhodnutí Klausovi vlády v roce 1993 bylo správné a bylo ukázkou toho, že politik nemusí „vidět“ jen na čtyři roky dopředu, kdy mu má skončit mandát.
5) “Pravděpodobnost, že se prostředky vynaložené na dostavbu vrátí, je podle expertů „velice nepatrná“: vyžadovalo by to vysokou poptávku po elektřině a její vysoké ceny až do roku 2030 – to však, vzhledem k přebytku elektřiny v Evropě, liberalizaci trhu a značnému poklesu poptávky u nás nelze předpokládat.“
Opět slova, která by se měla tesat alespoň do tvarohu! Docela bych se rád dnes 
pobavil s těmi „experty“, kteří zmíněná stanoviska předkládali veřejnosti. Nebo že by jim někdo dal špatná data? Nevíme. V každém případě dnes ale víme, že poptávka po elektřině je v celé Evropě vysoká, že liberalizace trhu přinesla pouze krátkodobé zlevnění elektrické energie, po kterém následoval již trvalý růst cen, a víme také, že i u nás v republice pokles poptávky po elektřině dávno skončil...
6) „Výrobní náklady na elektřinu z Temelína budou podle oficiálních odhadů 900 až 1100 Kč/MWh. Ceny na evropských trzích , kam ČEZ elekřinu vyváží, se však kvůli velké konkurenci a přebytku elektřiny v Evropě pohybují mezi 550 a 650 Kč/MWh.“
Taková cena na evropských trzích skutečně začátkem roku 2000 byla. Ale už koncem roku 2000, kdy byl první blok Temelína poprvé připojen do sítě, stoupala cena v Evropě nahoru. Dnes je cena za jednu MWh z Temelína stále v těch odhadech jako tehdy (cca 1000 Kč/MWh), ale ceny na evropské burze jsou kolem 1200 Kč/MWh. A předpoklady na příští rok jsou až o 25 % vyšší (velkoobchodní cena silové el. energie).
Mimochodem, Temelín za dobu své existence vyrobil cca 70 TWh el. energie. To znamená, že prodal elektriku zhruba za 70 mld. Kč. Pokud porostou ceny elektrické energie v Evropě nadále (a to se dá přepokládat), zaplatí se jihočeská jaderná elektrárna už v příštím desetiletí (Dukovany se díky vysokým cenám elektriky zaplatily už dvakrát).
7) V materiálu je zdlouhavě popisován příklad, kdy by taxikář vozil zákazníky za cenu, která je pod jeho výrobními náklady. Což je samozřejmě nesmysl, ale ČEZ to tak prý s Temelínem chystá: „ČEZ ale v případě Temelína postupuje právě takto a ještě se snaží politiky a veřejnost přesvědčit, že jedná ekonomicky výhodně. Takové uvažování je doposud možné proto, že ČEZ neriskuje: stamiliardovou investici si prostě započítá do nákladů a ministerstvo financí určí takovou cenu elektřiny, aby spotřebitelé – tedy my všichni – tuto nesmyslnou investici zaplatili.“
Pokud si dobře vzpomínám, tak tehdy stejně jako dnes je určován cenový strop elektrické energie. Kdyby tomu tak nebylo, splácel by se Temelín ještě rychleji než se splácí.
Dnes je však evidentní, že všichni jako jeden muž splácíme „výhodné dotace“ na fotovoltaické nebo větrné elektrárny. To však panu Beránkovi nevadí, naopak to vítá…
Pátral jsem na internetu, jestli bych text, z kterého cituji, někde nenašel. Bohužel stránky www.referendum2000.cz už nefungují. Našel jsem však stránky sdružení NESEHNUTÍ, což bylo jedno ze sdružení, které se přidalo k Hnutí Duha ohledně požadavku na referendum o Temelínu. Lze tam najít jeden článek, který vyzývá občany k zastavení Temelína. Mimo jiné i z toho důvodu, že když se Temelín najede, odstaví se odsířené uhelné elektrárny. Ona to nebyla pravda ani tehdy, ale proč to nezkusit, že?
„Odstavení za velké peníze odsířených severočeských elektráren by znamenalo nejen vyhodit tuto investici z okna, ale zároveň způsobit katastrofální nezaměstnanost v už tak dost zkoušených severních Čechách “(zde: http://www.nesehnuti.cz/cz/alarm/alarm4.html).
Dodnes si pamatuji, že některá sdužení z koalice pro Referendum 2000 obcházela uhelné doly a sbírala podpisy horníků s tím, že po najetí Temelína příjdou o práci. Jak je to dnes? Pokud vím, tak kvůli Temelínu horníci o práci nepřišli. Avšak některá z hnutí, která sbírala v roce 2000 v uhelných dolech podpisy proti Temelínu, dnes jezdí do Horního Jiřetína a Černic bojovat proti rozšiřování uhelných dolů, a tak de facto připravují propouštění horníků… A také: „…katastrofální nezaměstnanost v už tak dost zkoušených severních Čechách.“
Co říci závěrem? Člověk nemusí být ani odborníkem na energetiku, aby si nedokázal najít potřebné údaje na internetu a zjístit, že materiál, který měl v roce 2000 měl zastavit Temelín, nemá cenu ani toho kousku papíru, na který byl vytištěn. Tehdy se chlubil Jan Beránek, že na tuto kampaň dostal půl milionu korun. Řekl bych, že toto byla na rozdíl od Temelína špatná investice. Ale nebyly to moje peníze, a tak mě to ani moc netrápí.
Nad čím ale kroutím hlavou, je něco jiného. Když si spočítám sdružení a hnutí v koalici Referendum 2000, je jich celkem 70 (slovy sedmdesát). Od Hnutí DUHA, přes Jihočeské matky až ke zcela neznámým sdružením. Mnohá s těchto sdružení mohou mít skutečně zájem na lepším životním prostředí a dělají spoustu dobrých věcí. Podepsaly se ale pod materiál, o kterém se už tehdy dalo vážně pochybovat. A který lze po sedmi letech nikoliv nějakou studií do budoucnosti, ale na základě dnes známých a daných údajů rozcupovat na kousky.
A z toho mě mrazí v zádech. Jak mám teď věřit všem signatářům Referenda 2000, že jejich další podpisy pod další jiné materiály psané „ve jménu ekologie“ nemají stejnou vypovídající hodnotu?
Pokud jde o pana Beránka, tak tomu jsem nevěřil už tehdy a dnes si jen potvrzuji, že jsem dobře udělal.
(Materiály Hnutí Duha v původní velikosti si můžete prohlédnout zde)
Poznámka redakce: Položil někdo organizátorům Referenda 2000 otázku, kam přišly peníze zaslané na podporu Referenda 2000 na účet 1348492389/0800, var. symbol: 30999???
26.8.2007
Jihočeští taťkové
