24.4.2024 | Svátek má Jiří


HRAD: Jak se Petr a Pavel nestali prezidenty

12.10.2023

Nejde tu o Petra Pavla, ale o Petra a Pavla. Tedy Petra Pitharta a Pavla Rychetského. Oba byli logickými pokračovateli Havla, Klause či Zemana, ale nejvyšší post jim utekl.

Petr Pithart a Pavel Rychetský toužili skončit svoje politické kariéry na Pražském hradě. Okolnosti jim ale nepřály. Prezidenty se už nestanou, i když k získání i výkonu nejvyšší státní funkce měli dobré předpoklady. Stačilo málo a oba se mohli stát důstojnými prezidenty a duchovními pokračovateli Václava Havla. Špidlovo politické neumětelství v roce 2003 vrátilo do nejvyšších politických pater na deset let Klause, problematická změna způsobu volby prezidenta z nepřímé na přímou v roce 2013 Zemana.

Dva disidenti, kteří se znali od šedesátých let z pražské právnické fakulty, komunistické strany, Literárních novin a dlouhého normalizačního bezčasí. V porevoluční politice ale hráli odlišné role. Pithart přímo navazoval na Havla, Rychetský prokazoval podstatně pružnější postoje mezi havlisty a realisty (Klaus, Zeman).

Pavel Rychetský nedávno skončil po dvaceti letech v čele Ústavního soudu a oslavil osmdesáté narozeniny. Uzavřela se tak dlouhá kariéra disidenta, vrchního prokurátora, ministra spravedlnosti, senátora a nejdéle sloužícího člena Ústavního soudu. V kariéře právníka dosáhl Rychetský toho, po čem touží mnoho, ne-li většina právníků. Stál v čele Ústavního soudu dlouhá dvě desetiletí za prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana, kteří jej oba na tuto funkci navrhli. Snad i s ohledem na to, aby jej jako možného konkurenta uklidili.

Rychetský působil ve veřejném životě desítky let. A jako jeden z mála odchází na vrcholu, bez masivnější kritiky svého působení v důležité ústavní funkci. Dosáhl mnohého, ale nejvyšší politickou metu nezískal. Stejně jako jeho politický kolega Petr Pithart si myslel na post prezidenta. Oprávněně. Oba patřili mezi první politickou ligu. Stejně jako jejich úspěšnější konkurenti Václav Klaus a Miloš Zeman.

Kdo po Havlovi

Po skončení druhého mandátu prezidenta Václava Havla patřil Pithart k přirozeným kandidátům. Bývalý disident, český premiér a tehdejší předseda Senátu. Na rozdíl od Miloše Zemana ho neúspěch v tehdy ještě nepřímé hradní volbě v roce 2003 nasměroval k sestupu a posléze úplnému odchodu z politiky.

Zemana zradila část vlastních poslanců ze sociální demokracie. Pithart neuspěl, protože představitelé stran tehdejší vládní koalice Vladimír Špidla (ČSSD), Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a Petr Matějů (Unie svobody) projevili neskutečné amatérství.

Přestože disponovali pohodlnou většinou poslanců a senátorů, nepostavili Pitharta jako společného kandidáta. Špidla se Stanislavem Grossem rozehráli nepochopitelně komplikovanou vnitrostranickou hru proti Zemanovi. V rámci ČSSD uspořádali primárky mezi čtyřmi kandidáty (Motejl, Potůček, Bureš, Zeman), které k jejich překvapení jasně vyhrál Zeman.

A překvapení pokračovala. Zeman nešel do první volby, ve které se nechal Klausem odstavit Pithart. Druhá volba pak odstavila Zemana. K překvapení všech v prezidentské volbě místo kompromisního kandidáta s podporou vládní koalice vyhrál kandidát opoziční ODS Klaus, podpořený také komunisty a odpadlíky z ČSSD a KDU-ČSL (Svoboda, Kalousek).

V následujících prezidentských volbách v roce 2008 neměli Pithart ani Rychetský zájem jít proti obhajujícímu Klausovi. Samotný průběh nepřímé volby pak proslul jako velmi odpudivý kvůli výhrůžkám některým politikům. Následně se politici zřekli odpovědnosti a schválili změnu způsobu volby hlavy státu z nepřímé, parlamentní, na přímou, všelidovou.

Tím ale současně ukončili možnost jak pro zhrzeného Pitharta, tak i pro jeho přítele a politického konkurenta Rychetského. Ani jeden z nich nebyl totiž ochoten podstoupit přímou volbu s její tvrdou volební kampaní a nevypočitatelným výsledkem. Přitom pokud by zůstala volba prezidenta nepřímá, pak Rychetský mohl v roce 2013 reálně pomýšlet na podporu ČSSD i ODS.

Politické neumětelství Vladimíra Špidly tak v roce 2003 vrátilo do nejvyšších politických pater na deset let Václava Klause. Problematická změna způsobu volby prezidenta z nepřímé na přímou zase vrátila v roce 2013 do nejvyšší politiky Miloše Zemana. Kdyby tomu tak nebylo a v roce 2003 se stal prezidentem Petr Pithart a po něm v roce 2013 Pavel Rychetský, politická historie České republiky by vypadal hodně jinak.

(vyšlo v MF Dnes)