Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Já jsem zažil největší "svrab, bídu a neštovice", (jak říkala moje babička), na zájezdu do Londýna. Na parkovišti u autobusu na nás čekali naši domácí, většinou Indové, nebo Pakistánci. Přání, abych byl ubytovaný v anglické rodině se mě splnilo. Celý týden jsem pak toho litoval. Ušmudlánci jak naše skupina pojmenovala onen starší pár, byli také lakotní.Šťastní lidé, kteří byli ubytováni u Indů, nám každé ráno ukazovali na mobilech prostřené stoly u večeře a snídaně.Lovečák to jistí a tak jsme snědli i ten, který vozím vždy sebou pro všechny případy.
Skotové v šetrnosti vedou.
Malý Patrik se chlubí: Tati, dnes jsem ušetřil 20 pencí. Místo abych jel tramvají, tak jsem za ní celou cestu běžel. - Otec se na syna oboří: Za to tě mám chválit? Kdybys běžel za taxíkem, ušetříš celou libru!
Moje čeština je stará 55 let, tak se mi první věta nelíbí a naučil jsem se nové slovo: dlabat na něco. Těší mě, že Burové, jako moje manželka a její rodina, tak spořiví jako Holanďané nejsou. Fajn článek!
To, že se Vám nelíbí první věta, není způsobeno stářím Vaší češtiny. To je tím, že je překombinovaná až hrůza a možná díky tomu v ní chybí přinejmenším jedno sloveso.
Kdysi po převratu jsem se pracovně nachomýtl k jednání o plánované privatizci restaurace na Kleti, do té doby patřící ... kruci - Jednotě nebo RaJ Kaplice??! - kde byl i zájemce z Holandska. A ten nám po jednání přiblížil rozdíl v šetrnosti mezi Holanďanem a Skotem spočívajícím v tom, že co Skot zahodí, to Holanďan sebere! Přeji účastníkům na Psu krásný víkend!!
Oni moc dobře věděli,proč tu plechovku po odebrání sušenky hned zavřít,v opačném případě by stačilo pár hladových starých Vlků,a měli by po sušenkách.
Jojo, říká se, že Holanďani a Skotové mají mnoho společného. Jenom prý Holanďanům chybí ta skotská štědrost
Když tam byli známí na kolech a ptali se na ten kopec tak jim bylo řečeno, že jej zrovna přejeli.
Je tam. Je to nejvyšší místo v Holandsku a je tam válečný hřbitov, myslím že to je Grosbeek nebo tak nějak
Samozřejmě záleží na povaze i na kondici, ale já si na kole určitě víc užíval ty „tály“ a „steiny“ zmíněné v textu; ať už v Rakousku, ve Švýcarsku nebo (pod jiným jménem :-) ) v Itálii. Ve francouzských Alpách se taky jezdilo hezky, ale tam to poněkud srážela přítomnost Francouzů.
Ten kopec v Holandsku by mne zajímal. Vůbec se mi nepovedlo v celé provincii identifikovat vyšší terénní vlnu než 37 m.n.m. (55, pokud započítám i Severní Holandsko).
Záleží na tom, ze kterého roku tahle příhoda je. Ale pokud z nějakých 80. let, jak by snad naznačovaly ty VHS, tak nejvyšší bod provincií Jižní a Severní Holandsko pravděpodobně byla budova Erasmus MC v Rotterdamu se svými 115 m.
to vypadá na příběh z minulého tisíciletí...a ani mi nepřipadá vtipný.
Kafe v automatech ve fabrikách mají na rozdíl od Němců odporné, často mění firmu za horší a horší. Ale závodní kuchyně dělala obyčejné dobré polívky, řekl bych že se je nesnažili šidit. Ten obě jste si ale musel zaplatit, káva byla zdarma. Takový Řekové vám dají frape a k tomu ne jako mi vodu z vodovodu ale 2dcl minerálky v petce. Jinak Holandani mají speciální zakon pro mladé ze střední Evroppy , do 26 jim dávají mzdu jen pět euro, tzv věkovka. Stejně tam ti mladí jdou, tak blbě na tom jsme.
Jojo, zlatá slova! Vzpomínám si, jak jsem v dálce zahlédl kopec. Jenže když jsme přijeli blíž, byl to přejezd přes dálnici.