16.9.2019 | Svátek má Ludmila


GLOSY: Láska státu k daním nezná mezí

10.1.2014

Pokračující boje v Sýrii, ovládnutí Fallúdže al-Káidou, bombové útoky v Egyptě...

V té záplavě špatných zpráv z arabského světa by se nemělo zapomenout na jednu dobrou - irácká vláda vyhlásila Vánoce státním svátkem a v Bagdádu vztyčila pětimetrový vánoční strom.

Je to malý, ale významný krok pro prastarou křesťanskou komunitu v zemi, která se stala oblíbeným terčem islamistů za často netečného přihlížení šíity dominované vlády. Pro většinu křesťanů je ale už pozdě - z dvou milionů jich v zemi zbylo jen 300 000. Zbytek uprchl za asi setinového zájmu, jaký byl na Západě (včetně nás) věnován třeba případu Pussy Riot.

Stejnou situaci zažívají dnes i syrští křesťané. I oni platí nejvyšší cenu za to, že jsou nejslabší skupinou uprostřed sektářského násilí. Na rozdíl od Iráku, kde Saddám Husajn padl krátce po americké invazi, se navíc v Sýrii stále bojuje a výsledek je nejistý. Je to takřka Sofiina volba - na čí stranu se přidat? Na stranu krvavého, leč sekulárního diktátora (prezidenta Bašára Asada), který jim alespoň zachoval náboženskou svobodu, anebo opozice, ve které začínají první housle hrát islamisté, kteří znají pro křesťany jen dvě volby - konverze k islámu, nebo smrt?

Naše odbory zjistily, že stále více Čechů pracuje načerno, protože jim jejich plat nestačí. V tom mají bezesporu pravdu. A snad bych dodal, že práce načerno je v podmínkách vysokého zdanění (přímého i nepřímého) takřka chvályhodným činem občanské sebeobrany před státem, který si bere poněkud příliš na to, co nám zpětně poskytuje. Bohužel odboráře nenapadlo přijít s tím nejjednodušším řešením - co takhle snížit daně a nechat tedy lidem více z jejich platu? Aby nemuseli pracovat načerno. Jenže to by se musely omezit výdaje státu (a tím nemyslím blouznění o šetření díky centrálnímu nákupu propisek a toaletního papíru), a tedy i výdaje sociální. Výsledkem by ovšem bylo více samostatných, sebevědomých občanů a méně mravenečků, závislých na nejrůznějších podporách.

Schopnost státu zdaňovat je ale zjevně nevyčerpatelná. Ve státě, který vznikl díky revoluci proti (z dnešního hlediska zcela nepatrným) daním - tedy v USA - zavedl Kongres například daň z vánočních stromků. Za každý zaplatíte 15 centů navíc. Financovat se z toho má informační kampaň k nové zemědělské politice. Nebo možná něco jako suchý záchod za 100 000 dolarů (stojí na Aljašce), vyhřívaná autobusová zastávka pro pár cestujících za milion dolarů (stojí ve Washingtonu a stejně je v ní zima) či studie za 335 000 dolarů, která zjistila, že šťastnější manželství jsou ta, kde žena při hádkách nekřičí - to jsou jen některé z "The best of" utrácení státních peněz za loňský rok v USA.

Trumfne to snad jen daň z nezdravých potravin (platí v Maďarsku, Dánsku a Francii), tu ale chtěla u nás navrhnout jen Strana zelených, vedena patrně nezničitelnou touhou vylepšovat lidem život. Ať chtějí, nebo nechtějí.

LN, 7.1.2014








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.