GLOSA: Umíněný prezident...
Tak nám pan prezident nepodepsal zákon o zvýšení důchodů. Jen těch vysokých. I když je to jen gesto, poněvadž nemá právo veta, vážím si ho pro to. Přemýšlím, jak je to u nás s rozdělením moci zákonodárné, soudní a výkonné. Problém mi dělá, jak soudy rozlišují mezí literou a smyslem zákona. Kdyby svět lpěl na liteře, dožili se požehnaného věku a pohádkové penze Hermann Göring, Martin Borman, Joachim von Ribbentrop a další váleční zločinci. U nás platí litera. Nemění se zákony a předpsy, i když ztratily smysl. O zhodnocení svých investic bojují plantážníci pěstující solární panely. Bojuje se o zvýhodněné (takzvané) stavební spoření, i když je už nabídka bytů a rodinných domků vyšší než poptávka. ČEZ bude vyrábět elektřinu z biomasy, protože na to jsou dotace.
Biomasu vyrábí z palivového dříví, čímž po něm zvyšuje poptávku, a stoupá tedy jeho cena. Zákon a předpisy o dotacích zkaměněly. Pochybuji, že ČEZ sníží cenu elektřiny, když na biomase vydělá. Z komínu nebude k nebi stoupat méně kouře ze spáleného dřeva, protože chudí na přechod na topení elektřinou nebo plynem nemají a bohatí nezlikvidují krby na svých chalupách a dál budou pálit dřevo pod grilem na zahradě. .
Podpora instalace solárních panelů je rozumná, ušetří-li elektřinu z uhlí a ekonomicky se to vyplatí nejen investorům do panelů pokrývajících naše pole, ale také většině občanů. Developeři, stavební firmy a investoři do solárních panelů museli počítat s rizikem, které je přece spojeno s každou investicí.
Když před léty francouzský parlament zakázal reklamu na cigarety na sportovních akcích, tabákové monopoly na poslední chvíli oznámily, že bez reklamy nedají peníze na významnou automobilovou rally. Hrozila mezinárodní ostuda, že závody nebudou. Francouzští legisativci reagovali rychle. Do 24 hodin připravili zákon, podle kterého měly být cigarety zdaněny více o částku, kterou pořadatelé závodů potřebovali a závody by sponzoroval stát. Výrobci cigaret si to rozmysleli a peníze na závody dali. Proč u nás nemohou být zákonodárci podobně pružní? I platnost urgentně potřebných a třeba už schválených zákonů odkládají někam na pětihory.
Jaký je řetěz příčin a následků? Někde na jeho začátku jsou rozhádaní a zkorumpovaní politici, kteří se nedokážou domluvit na rozumných kompromisech a už před tím, než o nich začnou mezi sebou jednat, ultimativně medializují své požadavky. Kdyby na nich netrvali, ztratili by před veřejností tvář. Jak může potom jednání v parlamentu poskytovat půdu pro věcnou diskusi a zákony se nakonec šijí horkou jehlou.
Do kauzálního řetězce se nešťastně vtěsnají rozhodnutí soudů lpějících na liteře a ignorujících smysl zákonů. Ty přece mají být ku prospěchu většiny občanů. Není divu, že usnesení soudů jsou rozvážnými lidmi pokládána za politická. Bludný kruh pokračuje impotencí zákonodárců, pro které je ústava nedotknutelnou posvátnou krávou. A ke zpomalování legislativního procesu přispívá i umíněný prezident.
V tom kolotoči má významné místo nechuť politiků řešit problém financování obludných volebních kampaní, které jsou u zřídla korupce. Někdo zaplatí billboardy v očekávání, že mu to zvolený politik nějak vrátí. Média kolo bludného kruhu roztáčí takovým tempem a s tak nenasytnou chutí, že z hlavy kola stříká kolomaz a špiní ve veřejném mínění samotnou demokracii.
Když se Marie Antoinetta ptala, proč ti chudáci nejedí koláče, nemají-li na chleba, dalo se to nazvat sociální ignorancí, ne-li debilitou. Jak jinak označit usnesení soudců, jestliže nedovolí, aby se snížily jejich platy, když se všude jinde snižují? Jak si může veřejnost vyložit rozhodnutí odměnit miliónovým zlatým padákem odstupujícího hodnostáře státních drah?
Komunističtí papaláši mlaskali chráněni vojenskou ostrahou za vysokými zdmi vládního a stranického abštajgu na Orlíku. Dnešní milionářské celebrity mlaskají před televizními kamerami.
Převzato z Vinar.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora