Poté, co Piráti neuspěli se svou snahou o rozpuštění Sněmovny a co se ani skoro celé opozici nepodařilo vyslovit nedůvěru vládě, to vypadá, že volby skutečně proběhnou začátkem října, jak to naplánoval prezident Zeman. Nebudu se věnovat úplně všem aspektům, upozorním jen na několik nejnápadnějších rysů současné situace:

– Společně s ostatními komentátory dlouhodobě upozorňuji na troskotání ČSSD, snad jen, že jsem na něj začal poukazovat dřív (8. 7. 2019). Hamáček se situací ČSSD zřejmě nijak netrápí - rozdělí Českou poštu, nevyjde-li Sněmovna, místa budou tam. Myslím ale, že bez ČSSD ve Sněmovně lze těžko uvažovat o obnovení pravo-levého schématu české politiky, o čemž - mimo jiné - nadcházející volby budou. Samozřejmě, může to dopadnout také tak, že ČSSD bude vystřídána Přísahou a Hamáček Šlachtou. Pokud by to byl jediný výsledek voleb, nebylo by nic divného, kdyby následně byly celé volby prohlášený za pouhý humbuk.

- O mnoho lépe není ani na druhé straně pravo-levého spektra. Fiala poté, co se rozešel s Klausem juniorem, čím dál zřetelněji napodobuje Klause seniora. Václav Klaus měl (málo funkční) koalici s lidovci, Fiala tedy taky udělá koalici s lidovci. Klaus senior kázal o snižování daní, Fiala - za situace mimořádných státních výdajů - zvedne ruku pro snížení daní. Václav Klaus má IVK, Fiala si založí Institut Petra Fialy. Nevím, jestli Fiala najde nějaké voliče (a TOP 09 mu s tím po kauze Feri sotva pomůže), jsem si ale jistý, že by si měl najít psychoanalytika.

- Nadcházející volby přinesou hned trojí vítězství: Vítězství nejsilnějšího subjektu (zatím to stále vypadá na ANO), vítězství nejsilnější koalice (zde se zdá být vítězem koalice Pirátů a STAN), a pak to bude vítězství těch malých, pro které bude vítězstvím, že se dostanou do Sněmovny. Ono se nejvíc mluví o těch velkých, skutečnost je ovšem taková, že právě mezi těmi malými bude skutečná řež! Bude tu tlačenice několika subjektů (KSČM, ČSSD, Přísaha, Zelení), o kterých lze jen velmi těžko říct, kdo uspěje. A protože jsem už psal o všech (včetně Mináře a koalice T+S+S), s jedinou výjimkou, a tou je Strana zelených, zmíním se stručně o nich. Absence zelených ve Sněmovně nás – společně s úpadkem ČSSD – nejviditelnější odlišuje od západní Evropy, kde jsou jak zelení, tak sociální demokraté silnými a respektovanými stranami. Je to ukázka toho, že pokud jde o politiku, ČR se západní Evropě spíše vzdaluje, místo aby se přibližovala, jak se čekalo při vstupu ČR do EU.

O Straně zelených není nic slyšet a kdybych nečetl Tvar, kam její bývalý předseda Stropnický občas píše recenze zajímavých knih, vůbec bych o ní nevěděl. Je snad můj problém, že o ní nic nevím?