To, že mají lidé v ČR možnost volit prezidenta přímo, je nesmírně poučné.

1. Vymezení "pravice" a "levice" v Čechách se už zcela pomátlo. Jak známo, Václav Klaus vystoupil z ODS, kterou sám založil, a Miloš Zeman také opustil svou ČSSD, která předtím opustila jeho. Nyní paradoxně pravicový Václav Klaus a s ním velký tábor jeho pravicových příznivců volí Miloše Zemana, sociálního demokrata. Aby to bylo ještě přehlednější, tak představitel ČSSD Jiří Dienstbier ho zavrhuje a vyzývá své sociálnědemokratické voliče k volbě Karla Schwarzenberga, předsedy pravicové TOP 09. Pak aby se v tom jeden vyznal. Není divu, že na sociálních sítích zuří myšlenkové souboje dezorientovaných voličů.

2. Vody se zamíchaly, ventily povolily a z hloubky se valí celá česká historie.

Komentáře pod články a blogy jsou fascinující - naráz jsou zpátky a ve hře všechna traumata českého národa až po Bílou horu, ba ještě dál. Fašisté, komunisté, katolická církev, Židé, zednáři, Sudetští Němci a bůhví kdo ještě ovlivňují volební preference! Reminiscence na boje slovanského živlu s německým, snad až k Sámovi (Germán, ale koho by to zajímalo). Bitevní linie v hlavách se starobyle klikatí mezi mezi panslávy a proevropany, chudými a bohatými, věřícími a nevěřícími. A lidé by si navzájem rvali vlasy za něco, co bylo tématem v 18. století.

Doufejme, že celý proces přinese tomuto zraňovanému národu nějakou katarzi – ne pouze katar.