Odmítl jsem jmenovat Brabence, místo toho jsem jmenoval Brabce…. ha, ha, ha

Ústava: "Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů."

Měsíce po volbách se dohadovali ústavní právníci s prezidentem, zdali smí odmítnout návrh premiéra na jmenování. A ostatní politici prezidentovi vyhrožovali, že pokud se o to pokusí, tak to dají k Ústavnímu soudu. Ovšem v tom, že si nesmí prezident jmenovat někoho na nějaké ministerstvo sám, bez návrhu premiéra, nebylo sporu a pochyb vůbec žádných.

A vida, stalo se, prezident nejenže odmítnul v několika případech jmenovat na návrh premiéra, ale jmenoval si dokonce sám o své vůli toho, koho chtěl. A také na ministerstvo, které chtěl.… A nic se neděje, maximálně se rozebírá, jak prezident premiéra totálně zesměšnil. Podle mého laického právního názoru je ovšem "svévolné" prezidentovo jmenování na "svévolně" určená ministerstva jednoznačně proti textu Ústavy, a tím pádem i neplatné. A jestliže jednou požene někdo, komu šlápne nějaký takto prezidentem "svévolně" jmenovaný ministr na kuří oko, tohoto ministra před soud s tím, že se vůbec nejedná o ministra, tak ještě může být pěkná mela.

Myslím si, že u případného soudu neobstojí ani formulka "oprava zřejmých chyb v psaní a počítání". Když prezident zjistil, co zjistil, veřejně se premiérovi vysmál. Žádná oprava zřejmých chyb, výslovně sdělil premiérovi, že odmítá jmenovat premiérem navrženého Brabence a sám o sobě si jmenuje Brabce atd., a premiér ani neřekl nic ve smyslu "jéžiš, ty jsem chtěl jmenovat já, já jsem se jen spletl". Kdepak, žádná oprava zřejmých chyb. Dle doslovného textu prezidentova prohlášení on výslovně jmenoval za některé ministry jiné osoby a některé další na jiná ministerstva, než navrhl premiér.

A již vůbec si nemyslím, že by uspěla obrana (kterou jsem zachytil v médiích), že údajně dle dodatečných slov premiéra byla identifikace dostatečná tím, že v příloze návrhu na jmenování byla lustrační osvědčení. Prezident nemůže přiřazovat lustrační osvědčení s netotožnými jmény ke jménům dle větší podobnosti a stejně tak nemůže přiřazovat ze zásobníku navržených ministrů zdravotnictví někoho o své vůli na úplně jiné ministerstvo (zemědělství) apod. Naopak si myslím, že identifikace i těch správně pojmenovaných byla v návrhu na jmenování zcela nedostatečná (jen jméno a příjmení, žádné datum narození s bytem či rodné číslo). Kdyby prezident byl ve své nejskvělejší zemanovské formě a jmenoval nejen opravdového Brabence (v telefonním seznamu by jistě nějakého včas našel) a opravdového Martina Jurečku atd., ale i na všechna ostatní místa úplné jmenovce (nic než jméno a příjmení v žádosti premiéra nebylo a že v příloze byl nějaký lustrák s někým, kdo se jmenuje stejně?, navíc Babiš tam stejně žádný nebyl), nikdo by mu nemohl z hlediska ústavnosti nic vytknout.

V roce 2009 nový americký prezident Barack Obama den po své inauguraci zopakoval prezidentský slib. K neobvyklému kroku přistoupil na žádost nejvyššího soudce Johna Robertse. Obama se totiž při úterní inauguraci v půli slibu zasekl a Roberts poté popletl pořadí slov.

Jak to dopadne u nás? Já bych neriskoval….

P.S. A třešnička na závěr: ministryně práce a sociálních věcí byla jmenována a dostala jmenovací dekret a sama se podepsala pod slibem jinak, než se doopravdy jmenuje - ani Marksová Tominová (premiér) ani Marksová-Tominová (prezident a ona sama), ale Marksová.

30.1.2013

Autor je starosta Chrastravy