Chvíli se zdálo, že válka na Ukrajině zastaví ideologické tažení proti Polsku. Když však Evropská komise před týdnem schválila Varšavě plán obnovy, rozpoutal se nový cirkus. Kritizováno už není jen Polsko, ale i samotná Evropská komise. A skupina liberálních poslanců Evropského parlamentu již sepisuje návrh a sbírá podpisy pro hlasování o nedůvěře Ursule von der Leyenové, a tedy i celé Komisi.

Asi nepřekvapí, že se spor stále točí kolem organizace soudnictví v Polsku. Především šlo o existenci kárného senátu Nejvyššího soudu, který má – stejně jako v jiných zemích – řešit prohřešky soudců při výkonu jejich práce. A proti řadě soudců podnikl kroky. Zejména proti těm, kteří byli do svých funkcí politicky dosazeni předchozí vládou za účasti postkomunistů nebo kteří sedí v talárech od dob Jaruzelského a poslušně stíhali mnoho disidentů.

Pořád málo, pořád málo…

Polsko se však pod tlakem rozhodlo k ústupku a koncem května dolní komora parlamentu schválila zrušení této disciplinární komory. Poláci přistoupili i na další kompromis, podle kterého budou moci soudci, kteří již byli sankcionováni, požádat o přezkum rozhodnutí v jejich případech podle práva EU. Mnohým v Bruselu to však zřejmě nestačí. A i když Ursula von der Leyenová prohlásila, že skutečné platby budou provedeny až po definitivní změně legislativy, hněv se obrátil i proti ní.

Vzpoura přišla dokonce i zevnitř Evropské komise. Rozhodnutí odblokovat polský plán obnovy kritizovali komisaři, kteří mají v gesci otázky právního státu. Komisař pro spravedlnost Didier Reynerds, komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová a komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová. A od českého europoslance za Piráty Mikuláše Peksy si von der Leyneová vyslechla, že „Evropská komise naprosto selhala, protože místo dodržování svého závazku bránit právní stát v Evropě ho zbaběle a bez boje vydala napospas polským autoritářům.“

Věra Jourová je dvojnásobnou nominantkou Andreje Babiše, v předchozí Komisi působila jako komisařka pro spravedlnost. Andrej Babiš je skutečně zářným příkladem transparentnosti při využívání fondů EU… Vzhledem ke své politické minulosti by paní Jourová měla být zdrženlivější, zejména v případě Polska, které je jednou z nejméně problematických zemí EU, pokud jde o netransparentnost a korupci v oblasti fondů EU. Právě to je to, čím část bruselského establishmentu argumentuje proti Polsku – že „absence nezávislého soudnictví“ nezaručuje hospodárné a transparentní využívání finančních prostředků.

Poslanci z liberální skupiny Renew Europe zaujali k rozhodnutí Komise ještě tvrdší postoj. Text návrhu na vyslovení nedůvěry Evropské komisi společně vypracovali nizozemská europoslankyně Sophie in ‚t Veld, europoslanec a bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt a španělský europoslanec a místopředseda skupiny RE Luis Garicano.

„Polská vláda se musí plně a trvale podřídit všem rozhodnutím Evropského soudního dvora a uznat nadřazenost práva EU,“ uvedla in ‚t Veld. Zřejmě jí uniklo, že stejně jako polský ústavní soud i ústavní soudy v Německu a Francii zpochybnily v některých otázkách nadřazenost práva EU nad vnitrostátním právem.

Spojené státy evropské?

Verhofstadt se také připojil a prohlásil, že „nápravná opatření oznámená polskými orgány jsou čistě kosmetická“. Guy Verhofstadt je kromě „zpackané“ organizace nedávno skončené konference o budoucnosti Evropy známý také jako otec myšlenky evropského superstátu. Kdysi vydal knihu Spojené státy evropské a rád se chlubí cenou, kterou za ni dostal – od orgánů EU.

V době, kdy Polsko zachraňuje pověst EU před snahou západní Evropy získat ústupky pro Putina, je současná debata o polském plánu obnovy ostudou a důkazem, že eurokratům nejde o skutečné evropské hodnoty, ale hlavně o to, aby žádný jiný hlas v EU nezněl silněji, než ten jejich.

Převzat z postoj.sk