Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Metaforický nadpis článku mohl znít: "Co na srdci, to na jazyku".

A pokud jde o obsah článku? Možná stručně: Demokraticky vítězí hlavně lidé minulosti, nikoliv lidé budoucnosti.

Dovolím si upozornít, že se alespoň v SRN nejedná o libovolné pojmy. Jedná se o strukturu pojmů, vytvořenou orgányna ochranu ústavy (Verfassungschutz) které kategorizují dle přesně určených pravidel různá seskupení tak, aby bylo možno extremisty sledovat a po případě včas zakročit. Tak na příklad jsou zemské svazy AfD v Duryňsku, Sasku a Sasku-Anhalt řazeny co "prokazatelně pravicově extremistické" (gesichert rechtsextremistisch) a z toho vyplývají určitá práva státu sledovat jejich činnost.

A Vás něco podobného neděsí?

Potírání opozičních hlasů má být věci pravice? Já kolem sebe vidím pravý opak a sice to, jak levicoví a "liberální" demokrati zacházejí s pravicovou opozici. Ta je potírána všemi prostředky. "Pravice" je v EU dnes sproste slovo a pravičák lovná zvěř. Já říkám nenašlapovat, ale hlásit se k pravici. Je-li to, co ještě včera platilo za běžné a normální dnes "krajně" a "extrémně" pravicové, neznamená to, že už to není normální, ale pouze to, že se nám koordináty posunuly hodně doleva.

To je přeci oblíbená strategie tyranů a manipulátorů své činy a motivy vyčítat druhým.

Excelentní bajka o současném stavu naší civilizace - blahopřeji autorovi přeji krásné dny a pevné zdraví

Vondra, podobně jako Zdechovský, opatrně kritizuje některá nesmyslná rozhodnutí Bruselu. Ale ve skutečnosti je stále ukotven v bruselismu jako celá Pětikolka. Od Niedermayera se liší pouze nižší intenzitou lásky k EU a pragmatickou předvolební rétorikou.

Krádeže autorských práv byla nosná myšlenka, na jejímž základě primáti vznikli.

Ano, a v tom jsem je podporoval, protože větší hovadina NEEXISTUJE!

"Krajnosti přirozeně existují, ve všem, v politických názorech také. Pokud ale se pohybujete v levém pásmu, můžete si vykračovat jako na špacír a žádné nebezpečí vám nehrozí."

Jistě víte, jako věhlasný autor sci-fi, že ve vesmíru záleží na poloze pozorovatele. Jestliže se pozorovatel nachází v inerciální vztažné soustavě, která se pohybuje rovnoměrným (takřka přímočarým) pohybem, pak pozorovatel a jeho okolí žádný pohyb nepociťují. Ovšem pokud pozoruji jinou inerciální vztažnou soustavu, na té vlastní nezávislou, pak její pohyb pozoruje zjevně, ačkoli pozorovatel v té nezávislé IVS svůj pohyb nepozoruje, zato pohyb té první vidí zcela zřejmě. To bývalo učivo druhého stupně základní školy.

Když podobný jev aplikujeme na naší současnou společnost, pak je i z vašeho článku jasné, že se ocitla v levicové inerciální vztažné soustavě, kde rovnoměrný pohyb vlevo už nepociťuje, či ho bere jako přirozený. A s odporem sleduje středovou IVS, od které se sám vzdaluje vlevo, zatímco pozoruje střed, jak mu mizí za pravý horizont. A přeci v te levicové IVS, rozlišují pozorovatelé na vlastní levou, pravou i střed a pravidelně se o to mezi sebou hádají.

Teď, když už bychom v tomto mohli mít jasno, podívejme se, jak si stojí v tomto vesmíru liberálové.

Předpokládám, že žádný liberál nebude protestovat, že pohyb západní společnosti určují nejpozději od poloviny šedesátých let minulého století myšlenky liberální. Ano, západ zažil určitě pokusy o zvrat pohybu (Thatcherová, Reagan), který však pohyb společnost vnímala a to včetně liberálů, a návrat k původnímu pohybu nesla jako přirozený jev a opět včetně liberálů, kteří opět ten soustavný pohyb vlevo mají za svůj

a tak přirozený, že jakýkoli výkyv považuji za extrém. Jistě, že se mezi nimi objevují tzv. "libertariani", kteří sami sebe označují za ty původní, pravověrné liberály a zároveň pravici, ovšem zase jen v té levicové IVS.