Text Pavla Béma v publikaci "Oko nad Prahou - knihovna pro třetí tisíciletí" vydané v květnu tohoto roku u příležitosti vítězství návrhu na Národní knihovnu od Jana Kaplického:

Vážení a milí čtenáři,

stavba národní knihovny představuje historicky vždy jednu z největších a nejprestižnějších výzev pro nejlepší architekty světa. Nebylo tedy překvapením, že i architektonická soutěž na výstavbu nové budovy české Národní knihovny v Praze vzbudila velkou a celosvětovou pozornost odborné veřejnosti. Očekávali jsme obrovský zájem, ale ohlas předčil všechna naše očekávání.

Projekt české Národní knihovny v Praze spojil dva fenomény: symbol vzdělanosti, kulturnosti a vyspělosti národa s překrásnou a jedinečnou evropskou metropolí a jejím neopakovatelným geniem loci. Podílet se na stavbě Národní knihovny v Praze touží více architektů, než kolik se přihlásilo k obnově proslulé Alexandrijské knihovny (do soutěže se zaregistrovalo 735 architektů a architektonických týmů). Následující stránky přinášejí přehled těch nejzajímavějších, nejodvážnějších architektonických vizí tvůrců celého světa. Jsou průřezem z tří set padesáti pěti návrhů, které posuzovala mezinárodní porota v prvním kole soutěže.

Národní knihovna je nejstarší národní kulturní institucí. Dosud však byla kupodivu jen „nájemcem“ bez vlastního zázemí. Unikátní barokní komplex Klementina poskytuje důstojné prostředí odpovídající významu uložených skvostů českého písemnictví, nicméně i tento rozsáhlý prostor je již dlouhá léta pro nejvýznamnější českou knihovnu těsný.

Doby rozkvětu naší metropole byly vždy provázeny svébytnými kulturními, architektonickými a urbanistickými počiny, které se staly symbolem úspěšnosti Prahy a klenoty pražské architektury. Vzpomeňme dobu obrození či první republiky a stavby, které je dodnes symbolizují - Národní divadlo, Národní muzeum, Obecní dům či Veletržní palác.

Rovněž naše generace se stane svědkem jedinečného historického okamžiku – poprvé v dějinách našich zemí se bude stavět symbol vzdělanosti a kulturnosti národa – Národní knihovna. Jedná se o ambiciózní projekt, spojující tradici vzdělanosti, úctu k ní a zároveň splňující vysoké funkční a estetické požadavky na moderní instituci takového významu.

Po dlouhých desetiletích půjde o významnou investici státu do veřejné budovy na území Prahy. Hlavní město Praha však v tomto mimořádném projektu není v pasivní úloze. Praha nejen prodala Národní knihovně potřebné pozemky za symbolickou cenu, ale je důležitým partnerem projektu i nadále. Ve prospěch realizace knihovny město upravuje svůj územní plán, koordinuje stavbu s dalším významným projektem – výstavbou Městského okruhu – a dokonce zajišťuje finančně velmi nákladné úpravy dopravního řešení na Letné právě s přihlédnutím k novostavbě Národní knihovny. Bez těchto vstřícných kroků města by musela knihovna nejen dlouho čekat na další příležitost, ale pravděpodobně by musela i hledat jinou lokalitu a počítat s daleko vyššími náklady na výstavbu. Jde tedy v pravém slova smyslu o společný počin státu a jeho metropole.

Věřím, že Národní knihovna bude za pár let sebevědomě, ale i citlivě dokreslovat pražské panorama a stane se dalším obdivovaným skvostem pražské architektury doplňujícím mozaiku všech stavebních slohů od Prahy románské, gotické, renesanční, barokní až po odvážné styly moderní architektury.

Jsem přesvědčen, že se nová budova Národní knihovny stane živým kulturním a společenským centrem, vyjadřujícím úctu národa ke vzdělanosti a jeho pokoru před moudrostí. To jsou hodnoty, bez nichž se tento svět neobejde.

primátor hlavního města Prahy