RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsme slavili neslavili Halloween
První konal pokusy s dýní můj přítel Martin Zhouf , ten vyrobil halloweenskou potvoru už před týdnem a obdivovali jsme ji s Ljubou při poslední návštěvě u něho. Možná, že to byl poslední impuls, proč jsme do Halloweenu šli letos také, i když, pravda, jsme o tom uvažovali už loni, když jsme v Německu viděli u silnice stánek a tam prodávali nádherné oranžové dýně.
Ta naše letošní nebyla tak velká, jak ta loňská německá, ale přece jen byla docela slušně velká. Na sochání jsem já, ozbrojil jsme se tedy nožem. Začal jsem tím, že jsem vyřezal oči, nos a zubatou tlamu. Pak jsem zespod vyřízl kulatou díru - a ona je ta dýně dutá, není plná, jako třeba meloun! Dutina je plná jakýchsi vláken a semínek, je to všechno mazlavé, lepkavé, slizké -bylo mi, jako bych hubil nějaký život, ne moc příjemný pocit.
Co tyto řádky píši už září halloweenská lampa před domem a takto tam bude zářit napřesrok taky a jak doufám, třeba se někdo přidá. Vánoční stromeček je taky poměrně nedávno importovaný obyčej, proč by se neujal Halloween? Mělo by se ujmout všechno, co dává životu rytmus, co poskytuje impulsy. I když je to tak šeredná potvora, jako ta halloweenská příšera.
Ta naše letošní nebyla tak velká, jak ta loňská německá, ale přece jen byla docela slušně velká. Na sochání jsem já, ozbrojil jsme se tedy nožem. Začal jsem tím, že jsem vyřezal oči, nos a zubatou tlamu. Pak jsem zespod vyřízl kulatou díru - a ona je ta dýně dutá, není plná, jako třeba meloun! Dutina je plná jakýchsi vláken a semínek, je to všechno mazlavé, lepkavé, slizké -bylo mi, jako bych hubil nějaký život, ne moc příjemný pocit.
Co tyto řádky píši už září halloweenská lampa před domem a takto tam bude zářit napřesrok taky a jak doufám, třeba se někdo přidá. Vánoční stromeček je taky poměrně nedávno importovaný obyčej, proč by se neujal Halloween? Mělo by se ujmout všechno, co dává životu rytmus, co poskytuje impulsy. I když je to tak šeredná potvora, jako ta halloweenská příšera.
