Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Hyena
Takze rejpalum, prectete si dnesni Hyenu!! Psa ctu aspon od r98 pravidelne, i ja jsem s Vami zazila odchod Misi, stehovani, atd. i mne mrzi ,ze Bartika v prihodach nepotkavam tak casto, ale to je holt zivot. Plne chapu ze ty utoky Ondreje uz silne znechucovaly. A tak se nase komunita vernych presune zpet k Hyene... jen doufam ze Ondrej doresi pridavani komentaru. Kde bych pak cetla Ptakopyskuv humor! Pekny den HankaRe: Hyena
Re: Re: Hyena
Re: Re: Hyena
Hanco, nechapu, proc by se Neff nemohl zminit o sve zemrele zene!! Byla soucasti jeho zivota pres 20 let a to, ze zmizela z tohoto sveta neznamena, ze zmizela take z jeho vnitrniho sveta! Me naopak vadilo, ze na ni vzpominal malo.Hanko
Barta čtu už taky pěknej pátek. ON udělal z Barta veřejného psa, pak se odstěhuje, ale nedá vědět, jak to do opravdy s Bartem je a to je taky podpásovka, ráda jsem ho četla, ale povídání o Bartovi bylo už loveno z hlubin času a taky na to mohl upozornit. Taky nic...Myslím, že vzájemně si nemáme, co vyčítat. Dlouho jsem ho po odstěhování hájila, ale fakt jsem počítala s tím, že napíše aspoň řádku, že s Bartem je to tak a tak a to by se mu opravdu nic nestalo. Pěkný večerno to jsou mi věci
Jestli to bylo teď, kdy je všude plno sněhu, tak hádejte, co s kostí Bart udělal, když se za chvilku vrátil domů? Je zahrabaná a chudák trouba Bart si nepamatuje, že sníh roztaje a jeho poklad bude přístupný každému. Pane Neffe, zkuste s Bartem projít zahradu, tu a tam jakoby zahrabejte v tom sněhu, a uvidíte, jak Vás požene. Náš truhlík, jinak prdelka irský teriér, zahrabává svoje přebytky nebo obzvlášť vybrané kousky uprostřed obýváku a běda každému, kdo by dal najevo, že je vidí, boženedej, aby o ně snad i zakopl! To se málem přerazí, jak padá ze sedačky nebo z křesla, aby ukous tu zlovolnou nohu, která jeho "ukrytý" poklad odkopala. Dělá to tak každé návštěvě, která v domnění, že se zavděčí, mu nosí buřtíky, které on zásadně nejí; ale zase v duchu hesla "darovanému koni na zuby nekoukej", a protože je slušně vychován, tak nedá najevo, že tohle tedy opravdu ne a zvracet se nesluší, tak jim udělá radost, že to jako dar přijme a ještě k jejich (ale více k našemu, neb víme o co jde) obveselení předvede ten obřad se zahrabáváním. Tu a tam se mu podaří ukrýt své lahůdky nebo "dárky" tak dokonale, že je hned nenajdem a pak vánoce nevánoce dochází k odtahování nábytku, aby se odstranil zdroj záhadných smradů, a to je potom překvapení, co všechno si náš kousek schovává na horší časy. Ale to zná každý pejskař, že. Když jsme měli malé děti, tak jsme museli odstranit z bytu všechny koberce, záclony, závěsy a tak, protože měly alergické astma. Byla jsem posedlá touhou po kobercích, záclonách, závěsech a takových těch věcech. Děti jsme udrželi při životě dovolenými u Baltu (fantazie), v zimě horami. Dočkala jsem se, byt jsem zaplnila koberci, záclonami atd. První foxinka byla ještě v holé éře, druhý, irčánek, byl kobercový, třetí (jak jinak - irčánek), je opět naholo, a je to ideální. I tak nám, jak výše uvedeno, dává pěkně zabrat, a to nemá žádnou alergii a děti, již více než dospělé, docházejí pouze na návštěvy a zhusta se stávají obětmi.hygiena je relativní
Máme doma obludu. Něco mezi dobrmanem a Paroubkem. Když k nám přijde návštěva, je jí jasné, že se dovnitř bez korupce nedostane. Manželka má přítelkyni, takovou decentní dámu. Když viděla, jak Hugo dostává nejlevnější granule zalité zbytky od oběda, byla z nás pohoršena. Příště přinesla Hugáčkovi pochoutku z buvolí kůže v ceně, za kterou se já naobědvám. Hugo po něm chňapl jako krokodýl po misionáři ale během okamžiku mu pochoutka vypadla z tlamy. Když viděl v očích dobrodinky nevýslovný žal, opatrně dar sebral a líným krokem se odebral do své spižírny na kraji kompostu. Při jeho zahrabávání se na světlo Boží vyvalil neidentifikovatelný nazelenalý předmět. Lehl si k nohám návštěvy, která pila u zahradního stolku kafíčko a začal ho konzumovat. Po chvíli jsem zjistil, že se jedná o plesnivou půlku bochníku chleba, který se ztratil, když se Hugovi podařilo před měsícem povalit popelnici.darovanému článku na zuby nekoukej
Čtu Neviditelného psa teprve pár týdnů.Neznám pana Neffa(jen z televize) a nevím co psal dřiv. Četl jsem pár kritických příspěvků,že se příběhy opakují. Přátelé, ale život je o tom. Mě se to právě proto líbí. Já vím, že je v tom hodně nostalgie, někdy se zdá, že to nemá šťávu,ale to není pravda.Čtěte taky trochu mezi řádky. Obyčejná psí epizoda,která se opakuje, najednou vrátí vzpomínky a vám už nepřipadá tak zábavná jako dřív.Vyvolá třeba smutek a to se v tom psaní projeví.Zkuste jednou něco napsat,aby se v těch několika větách objevil cit. Dělat za každou cenu "srandu" není lidské. Neznám povahu pana Neffa,ale myslím si,že všechno to povídání o psech,mašinkách,praní a svém mládí mu dělá radost a on se chce s ní podělit.Nevím. Já bych mu chtěl ale poděkovat, že tím hodně lidem,radost dělá. Obyčejný,drobný příběh ze života je mi stokrát milejší, než perfektně zkomponovaná umělotina. To je jak v igelitu vakuově balená blivanina z marketu. Jo a ještě k těm kostem. Kamarád mi pro Fredyho dává obrovské syrové kosti z býků. Vydrží to ohryzávat třeba tři dny. Skrýš na zbytky je stále stejná.Pod mojí postelí. Nevím jak se mu to podaří, ale když nedělám pravidelnou kontrolu(hlavně v létě), ucítím poklad jen zalehnu.Ale samo,
Bart nezapomněl, kam si kost dal, ten to ví přesně a běda, kdyby tam někdo začal hrabat, hned je u ní..Jednou si jeden z našich psů zahrabal loupáček, dostal ho od sousedky, přímo do záhonu..Když jsem po delší době záhon uhlazovala hráběma, tak jste měli vidět ty psí skoky přes clou zahradu, protože věděl, že si tam něco schoval..Začal hrabat a vyhrabal pěkně špinavý loupáček a odnesl si ho do trávy...Co kdyby panička si na loupáčku pochutnala, to by asi nepřenesl přes srdce..A to byl jen trošku sladší rohlík, natož, kdyby to byla kost od šunky......Je mi smutno
jo, jo
Asi by to pan Neff měl rozdělovat, na staré a nové příhody...nové o Iris, staré o Bartovi, ale stejně jsem si to ráda přečetla...hat haf
Bart odvržen?
Připadá mi to již delší dobu, že Bartovy příběhy jsou pohé vzpomínky. Pan Neff žije ve Zvoli se Šogo a ublafaného rotvíka nechal napospas v Praze. Jenže do zaběhaného webu se přeci něco psát musí. Pokud čtete příběhy pravidelně, jistě máte stejné pocity...Re: Bart odvržen?
Re: Asi mi
Re: Asi mi
Misa byla manzelka pana Neffa, ktera bohuzel zemrela v roce 2002. Rikam bohuzel take proto, ze to byla hrozne fajn zenska, se kterou bylo prijemne pobyt. Jsem rada, ze se objevila alespon v teto vzpomince.Re: Re: Asi mi