Zvláštní úkaz

Samozřejmě že nenechávám pejsky doma, nicméně do Jílového jsme je s Ljubou nevzali. Vyjeli jsme si s kamarády k Florianovi na oběd – cestou vysvitlo sluníčko a nadělilo neobyčejný jev.

Principiálně vzato byla to duha. Ve vzduchu bylo něco mezi sněhem a zmrzlou mlhou. Ten útvar udělal oblouk kolem slunce (nízko nad obzorem, bylo kolem druhé odpo) a neměl všechny barvy duhy, Stačil jsem to vyfotit telefonem. Mám doma iks fotoaparátů za hromadu peněz, ale znáte to, nakonec to musí stihnout mobil. Zvláštní to jev a pro mě, nejlepší dárek v Vánocům. Nikdy jsem nic podobného neviděl. (Poznámka: oficiálně se tento jev nazývá halo, viz Wikipedie)

Propasírovaná
Že mi vběhnou do otevřených vrat, případně do garáže… rekord byla ložnice v prvním patře (nepřekvapivě Gari), to je normální a všichni v ulici to vědí a když vidí naše pejsky, chystají si hlazení. Nicméně není to jenom rutina. Nora dnes měla prvenství: propasírovala se nejúžeji zavřenými dveřmi. Stalo se to před mýma očima než jsem tomu stačil zabránit, říkal jsem si. vrata jsou zablokovaná, bude to hlavolam typu ježek v kleci…

Nebyla zablokovaná. Otevřel jsem je víc, Nora vyběhla a sdělila mi: Je tam všechno v pořádku, můžeme jít dál.

Stopy ve sněhu
Naše zahrada není užitková, je takzvaně scénická, koncipovaná podle japonských zásad. Těch je hodně, jedna je hodně zásadní – že totiž má zahrada vypadat dobře v kterékoli roční době. No a sníh je značně dekorativní prvek.

Ale šlápoty nejsou dekorativní prvek. Proto do krmítka chodím zadem, aby šlápoty nebyly vidět z obývacího pokoje. Pejskové ovšem na japonské zákony nedbají a běhají po zahradě, jak je napadne. Časem vznikají pěšinky a stopičky, pejskové vytvoří složitou strukturu tvarů, takže nakonec jsou i oni spolutvůrci toho… co teď zanikne, protože je obleva a zítra už možná zbude po sněhu jen pár flákot.

Ale i ty budou mít výtvarnou hodnotu...

Dvě misky
Gari má misku a Nora taky má svoji. Granule sypu nejdřív Norince, je služebně starší. Obě dostanou, snědí co dostaly, načež Nora se jde podívat, jestli v Garině misce něco nezbylo a Gari se jde podívat, zdali Nora něco nepřehlédla.

Jenže, co je to platné… Nora přece jen někdy něco přehlédne. Granulka odletí, zapadne pod okraj kredence a Gari ji objeví Kdo umí, umí.