15.4.2024 | Svátek má Anastázie


BEST OF HYENA: Problém s kostičkami

30.3.2024

Jako peň
Sedíme s „Ljubou, povídáme si. Pejskové leží v křesílkách. Gari zvedne hlavu a lehce štěkne. Pak znovu štěkne.
Divím se. Co to do toho psa vjelo? Proč tak zčistajasna štěká?
Vysvětlení prosté, dodává Ljuba. Venku zaštěkal pes. NO a protože jsem hluchej jak peň, nevím o to, kdežto Gari svýma plácacíma ušima to slyší.
Potřeboval bych zvukový analyzátor a něco jako někdy bývá v divadle – překlad, světelný nápis. Takže bychom seděli a nad dveřmi na terasu by se objevilo:
VENKU ŠTĚKÁ PES. Musel ale bych vše hlídat, jsem i slepej jak patrona.

Problém s kostičkami
Po obědě dostala Gari i Nora žvejkací kostičku. Tyčinku, tu dovedou žvejkat bok po boku, ale zpracování kostičky vyžaduje přísné soukromí. Obvykle je to tak, že si Nora odnese poklad na zahradu a Gari zůstane s kostičkou v obýváku.

Venku se ale spustilo počasí, že by doslova psa nevyhnal. Ljuba tedy doporučila, abych odnes Noru do patra (jak víme, nemůže chodit po schodech). Vynesl jsem ji tedy do patra, ale najednou slyším „ťap ťap‟ a za námi se žene Gari s kostičkou v tlamě.

Požehnán buď vynálezce dveří… Nora zůstala zavřená v pracovně, Gari šla do ložnice a klid a mír zavládly i v prvním patře našeho domu.

Teplo? Zima!
Gari ráda lehává na lehátku na terase. Dopoledne svítilo sluníčko, Gari toužebně koukala prosklenými dveřmi. Pustil jsem ji na terasu. Uvelebila se na lehátku. Za chvilku slyším buch, buch, bubnovala do dveří. Bylo jí zima a chtěla dovnitř.

Koukala prosklenými dveřmi. Je sluníčko. Třeba je tam přece jen teplo? Pustil jsme ji ven. Ulehla na lehátko. Za chvilku slyším buch, buch, bubnovala do dveří. Bylo jí zima a chtěla dovnitř.

Příhodu bych snadno dopsal. Stačila by mi metoda COPY & PASTE. Asi tak pětkrát.

Ohrnuté ucho v počtu dvou
Gari má veselou povahu a chování velmi ležérní. Svůj pozitivní vztah ke světu signalizuje mimo jiné i elegantně ohrnutým uchem. Zvesela vstává z pelechu a vida, ucho má naruby. Někdy jí zůstane ohrnuté, ani když otřepe hlavou tím typicky psí, způsobem, který by člověku vyvolal odkrvení mozku a mdlobu. Pejskovi nevadí, zjevně ho těší a Gari pak vypadá ležérně jako máme v představách veselou Pařížanku s baretem na stranu.
Dnes měla obě ušiska ohrnutá. Jak se jí to podařilo nevím, hlavu si z toho nedělala.
S ničím by si ji nedělá, proč by měla začít u ohrnutých uší?