Zas ty pražský hospody, poloprázdný půllitry.
Zas ty pražský hospody, máničky a patriky.
Zas to pražský Letiště, na stojáka vožer se!
Zas to pražský nádraží, bombur už mě poráží.

-------------------

Patrně znáte song Polyš od legendárních Tří sester z jejich epesního alba „Na Kovárně to je nářez“ (1990).

Přiznávám , milí čtenáři, že jsem celé devadesátky myslel, že tam Sestry zpívají - „máničky a papriky.“

Ergo rockové, kladívko jako že máničky a papriky - označení pro hippies, androše a starší pivaře vulgo (starý) „papriky“...avšak správně tam je : máničky a Patriky.

Tři sestry prostě měly nějakou sexy kámošku Patriku....a možná jich chtěli více, aby se dostalo na všechny členy souboru, jak by řekl Fanánek Hagen.

Tak se dostaly bez zbytečného romantického patosu, i do textu této kdysi věhlasné písně.

A dále pak jsem tam snad stokrát slyšel - „Zas to pražský nádraží, „bomber“ (sic!) už mě poráží“, což jsem pokládal za napadení jurodivým bránickým pivem posíleným skinem v bomberu, tehdy populární letecké bundě.

Avšak nejednalo se zde o módní oděvní součást, šlo o umělce Bombura - později spisovatele Václava Kahudu - před pár dny zesnulého, žel.

Z jeho díla připomeňme:

Veselá bída, Petrov (1997) – novela
Exhumace (Petrov, 1998) – soubor povídek
Houština (Petrov, 1999) – román
Technologie dubnového večera / Příběh o baziliškovi (Petrov a Host, 2000) – novely
Proudy (Petrov, 2001) – román
Vítr, tma, přítomnost (Druhé město, 2014)
Bytost (Druhé město, 2017) – novela
Využili zatemnění (2020) – povídka v knize Krvavý Bronx
Prám (2022) – román.

Budiž Václavu Kahudovi alias původně Petrovi Kratochvílovi, který v letech 1985-1987 též působil v mé oblíbené kapele Tři sestry, lehké nebe.

Snad tam nalezne skutečný soucit, empatii a zejména lásku, jak ji hledal ve svých knihách.

P.S. - A pro informační komplexnost je celý song :